Článek
Porovnává současnou mapu regionu Jičínsko s mapou slavného kartografa Jana Kryštofa Müllera ze začátku 18. století, a to nejen na papíře, ale i prostřednictvím aplikace s rozšířenou realitou.
„Porovnávací mapa Jičínsko kdysi a dnes je součástí ucelené edice porovnávacích map jednotlivých regionů Česka. Prostřednictvím ní chceme veřejnosti představit změny v Česku za 300 let. Nápad na tuto edici vznikl v našem Muzeu map Zlín, které provozujeme pro veřejnost. Ze soukromých sbírek máme zapůjčené vzácné barokní mapy, včetně slavné Müllerovy mapy Čech. Návštěvníci tyto staré mapy se zájmem studují a porovnávají je se současností. Proto jsme se rozhodli lidem pomoci a doplnili jsme starou mapu jejich regionu o novou mapu. Náš redaktor připravil také text, který upozorňuje na nejvýznamnější změny v regionu. Tyto změny si čtenář může prohlédnout také prostřednictvím naší speciální aplikace, která nad fyzickou mapou zobrazuje rozšířenou virtuální realitu. Takové díla budeme postupně vytvářet pro každý český region,“ přiblížil ředitel nakladatelství a Muzea map Zlín Milan Paprčka s tím, že mapy mají vzdělávací charakter a jsou vhodnou učební pomůckou do škol. Velkou oblibu mají však i u široké veřejnosti.
,,Bylo pro mě potěšením a zároveň velkou výzvou proniknout do tři sta let vzdálené historie jičínského regionu díky jedinečné a unikátní Velké Müllerově mapě Čech, kterou podrobně porovnáváme se současností,“ komentuje tento počin jeho regionální projektová manažerka Martina Ondrášková.
Přesně 300 let od vydání Velké Müllerovy mapy Čech
Jan Kryštof Müller byl císařský vojenský inženýr a kartograf, který studoval matematiku a kreslení v Norimberku. Po studiích začal pracovat pro generála Luigi Ferdinando Marsigli, kde mohl rozvíjet své schopnosti a získávat zkušenosti. Postupně dostával úkoly vytvářet mapy různých rakouských zemí. Po dokončení map Uher v roce 1709 a Moravy v roce 1712, která byla vydána až v roce 1716, se pustil do svého největšího projektu - detailního mapování Čech. Müller je autorem kartografického díla složeného z pětadvaceti listů. Její rozměry jsou 282×240cm a jedná se o dosud největší a jednoznačně nejdražší mapu Čech. Je zdobena nádhernými malbami českého malíře Václava Vavřince Reinera, jednoho z našich největších barokních umělců.Ručně kreslený originál uzřel světlo světa v roce 1720, pak se tři roky vyráběla mědirityna a k roku 1724 až 1725 je datován její první výtisk. Zlínské nakladatelství vydává edici porovnávacích map při příležitosti 300. výročí prvního výtisku.
Historie a současnost vedle sebe
Mapové dílo lidem umožní přesně vidět a porovnat změny, kterými region Jičínsko prošel za poslední tři století. Obě mapy budou v měřítku 1:100 000 umístěny vedle sebe a budou doplněny o textovou část, která upozorní uživatele na nejzajímavější změny v regionu za více než 300 let. Budeme moci porovnat například změny v toku řek, v silničních komunikacích, ve velikosti a významu sídel, ve změnách místních názvů a dalších důležitých prvcích.
Rozšířená realita nad papírovou mapou
Nad touto mapou bude fungovat i nová mobilní aplikace CBS MAP Explorer. Ta na displeji smartphonu nad rozprostřenou mapou zobrazí informace o konkrétních místech, na které uživatel namíří, a řekne mu, čím jsou tyto lokality zajímavé a co se v nich změnilo.
Mapa jako didaktická pomůcka pro studenty
Protože touhou kartografů ze Zlína není jen oslovit s tímto dílem nadšence do map, ale i studenty, můžeme považovat toto dílo za skvělou didaktickou pomůcku, která přiblíží žákům jejich okolí. Dozví se něco o historii svého regionu a zároveň mohou sledovat, jak se krajina od roku 1726 změnila. Toto porovnání může pomoci žákům a studentům pochopit geografické a historické koncepty, které se v mapě nacházejí.
Redakční práce přímo v regionu
Pro úspěch projektu je nutná i práce v terénu, přímo v regionu. To, jak se region změnil, vědí totiž nejlépe místní obyvatelé. Podrobnosti o změnách na Jičínsku pomáhá zjišťovat regionální projektová manažerka Martina Ondrášková. ,,Po nějakém čase v terénu musím říci, že mapa nenadchne pouze ty, kteří vědí, co vzácná Müllerova mapa Čech znamená a jak výjimečná možnost využití projektu se naskýtá široké veřejnosti, ale se zájmem se do porávnávání pouští i ti, co neměli o mapě ani tušení. Najít svou obec a zjistit, jak okolí před 300lety vypadalo, co se změnilo a na jak pevných základech se píše i dnešní současnost je zkrátka fascinující,“ doplňuje Martina Ondrášková.
