Článek
Porovnává současnou mapu regionu Českobudějovicko s mapou slavného kartografa Jana Kryštofa Müllera ze začátku 18. století, a to nejen na papíře, ale i prostřednictvím aplikace s rozšířenou realitou.
„Porovnávací mapa Českobudějovicko kdysi a dnes je součástí ucelené edice porovnávacích map jednotlivých regionů Česka. Prostřednictvím ní chceme veřejnosti představit změny v Česku za 300 let. Nápad na tuto edici vznikl v našem Muzeu map Zlín, které provozujeme pro veřejnost. Ze soukromých sbírek jsme měli zapůjčené vzácné barokní mapy, včetně slavné Müllerovy mapy Čech. Návštěvníci tyto staré mapy se zájmem studovali a porovnávali je se současností. Proto jsme se rozhodli lidem pomoci a doplnili jsme starou mapu jejich regionu o novou mapu. Náš redaktor připravil také text, který upozorňuje na nejvýznamnější změny v regionu. Tyto změny si čtenář může prohlédnout také prostřednictvím naší speciální aplikace, která nad fyzickou mapou zobrazuje rozšířenou virtuální realitu. Taková díla postupně vytváříme pro každý český region,“ přiblížil ředitel nakladatelství a Muzea map Zlín Milan Paprčka s tím, že mapy mají vzdělávací charakter a jsou vhodnou učební pomůckou do škol. Velkou oblibu mají však i u široké veřejnosti.
300 let od vydání Velké Müllerovy mapy Čech
Jan Kryštof Müller byl císařský vojenský inženýr a kartograf, který studoval matematiku a kreslení v Norimberku. Po studiích začal pracovat pro generála Luigi Ferdinando Marsigli, kde mohl rozvíjet své schopnosti a získávat zkušenosti. Postupně dostával úkoly vytvářet mapy různých rakouských zemí. Po dokončení map Uher v roce 1709 a Moravy v roce 1712, která byla vydána až v roce 1716, se pustil do svého největšího projektu - detailního mapování Čech. Müller je autorem kartografického díla složeného z pětadvaceti listů. Její rozměry jsou 282×240cm a jedná se o dosud největší a jednoznačně nejdražší mapu Čech. Je zdobena nádhernými malbami českého malíře Václava Vavřince Reinera, jednoho z našich největších barokních umělců.Ručně kreslený originál uzřel světlo světa v roce 1720, pak se tři roky vyráběla mědirytina a k roku 1723 až 1724 je datován její první výtisk.
Historie a současnost vedle sebe
Mapové dílo lidem umožní přesně vidět a porovnat změny, kterými region Českobudějovicko prošel za poslední tři století. Obě mapy jsou v měřítku 1 : 200 000 umístěny vedle sebe a jsou doplněny o textovou část, která upozorní uživatele na nejzajímavější změny v regionu za více než 300 let. Porovnat lze například změny v toku řek, v silničních komunikacích, ve velikosti a významu sídel, ve změnách místních názvů a dalších důležitých prvcích.
Rozšířená realita nad papírovou mapou
Nad touto mapou funguje i nová mobilní aplikace CBS MAP Explorer. Ta na displeji smartphonu nad rozprostřenou mapou zobrazí informace o konkrétních místech, na které uživatel namíří, a řekne mu, čím jsou tyto lokality zajímavé a co se v nich změnilo.
Mapa jako didaktická pomůcka pro studenty
Protože touhou kartografů ze Zlína není jen oslovit s tímto dílem nadšence do map, ale i studenty, můžeme považovat toto dílo za skvělou didaktickou pomůcku, která přiblíží žákům jejich okolí. Dozví se něco o historii svého regionu a zároveň mohou sledovat, jak se krajina od roku 1726 změnila. Toto porovnání může pomoci žákům a studentům pochopit geografické a historické koncepty, které se v mapě nacházejí.
Redakční práce přímo v regionu
Pro úspěch projektu je nutná i práce v terénu, přímo v regionu. To, jak se region změnil, vědí totiž nejlépe místní obyvatelé. Podrobnosti o změnách na Českobudějovicku zjišťovala spoluautorka mapy Petra Kadlecová. „Projekt Porovnávací mapy Českobudějovicko vzniká jako jedinečná památná záležitost – nebude žádný dotisk ani další vydání. Mým úkolem bylo k mapě dodat příběhy a dějiny místních obcí, vybraných škol a firem a vytvořit tak mozaiku historie a současnosti Českobudějovicka,“ uzavřela Petra Kadlecová.
