Hlavní obsah

„Nic jsem nezměnila a přesto přibírám.“ Co se po čtyřicítce děje s ženským tělem

Foto: Helena Vacková

„Nic jsem nezměnila, a přesto přibírám.“ Po téhle větě obvykle přijde sebeobviňování. Jenže po čtyřicítce se v těle mění tři věci najednou a stará rovnice míň jíst, víc se hýbat přestává platit.

Článek

Je to jedna z nejčastějších vět, které od žen kolem pětačtyřiceti slýchám: „Nic jsem nezměnila, a přesto přibírám.“ Většinou po ní následuje sebeobviňování. Asi jím víc, než si myslím. Asi se málo hýbu. A když s tím žena zajde k lékaři, dostane radu, kterou znala už ve dvaceti: jíst méně a hýbat se víc.

Ta rada není špatná. Je jen nekompletní.

Jmenuju se Helena, je mi 48 a dvacet let jsem učila biologii na gymnáziu. Vysvětlovala jsem patnáctiletým, jak funguje inzulin. A pak jsem ve čtyřiačtyřiceti přibrala šest kilo, aniž bych změnila jídelníček, a rok jsem si myslela, že za to můžu já.

O estrogenu se mluví hlavně v souvislosti s cyklem. Méně se ví, že pomáhá buňkám reagovat na inzulin, hormon, který po jídle „uklízí“ cukr z krve do svalů. V perimenopauze, tedy v letech před poslední menstruací, hladina estrogenu nejdřív kolísá a pak klesá. A s ní se u většiny žen zhoršuje i citlivost na inzulin. Na stejnou snídani tělo vyrobí víc inzulinu než dřív, a vysoký inzulin je pro tělo jednoduchý signál: energie je dost, ukládej. Typicky kolem pasu, jako viscerální tuk, který obaluje orgány. Dlouhodobá americká studie SWAN ukázala, že tenhle tuk začíná přibývat už v perimenopauze, dřív než se změní cyklus.

K tomu přichází druhá věc: ubývá sval, největší spotřebitel cukru z krve. A třetí: klesající progesteron láme spánek, a nevyspalé tělo má vyšší kortizol, větší hlad a horší citlivost na inzulin. Změnily se tři věci najednou. Proto stará rovnice „míň dovnitř, víc ven“ přestala platit, a v tomhle těle dokonce škodí: velký deficit bez bílkovin odbourává svaly ještě ochotněji.

Co funguje místo toho, je nudné a má pořadí. Nejdřív spánek, protože bez něj nefunguje nic dalšího. Pak asi 30 gramů bílkovin v každém jídle, hlavně ráno. Pak dva silové tréninky týdně doma, ne kvůli postavě, ale kvůli svalu jako orgánu. Pak deset minut chůze po každém jídle. A teprve když tohle jede měsíc, mírný deficit, o dvě stě až tři sta kalorií, ne o polovinu.

Není to tvoje chyba. Změnilo se tělo, ne charakter. Ale je to tvůj úkol, a jde to, jen v jiném pořadí, než jsi byla zvyklá.

Podrobně, se zdroji a s konkrétním postupem, na MenoBlogu: menoblog.cz/proc-po-ctyricitce-pribiras

Helena píše MenoBlog (menoblog.cz), český blog o perimenopauze pro ženy po čtyřicítce. Není lékařka; články vysvětlují, co se v těle děje, a nenahrazují lékařskou péči.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám