Článek
Šikmá věž na Náměstí zázraků je místem, kam míří všechny cestovní kanceláře. Hlučící dav turistů vás určitě překvapí. Klienti cestovek se ale budou dívat závistivě, až vás uvidí stát ve frontě před vstupem na věž. V jejich průvodci totiž výstup na věž určitě není.
Italové se zabývali opravou věže velmi důkladně. Vypsali výběrové řízení na způsob opravy a mnoho dalších důležitých věcí. Podrobný dokumentární film vysílala Česká televize v březnu. Oprava rozhodně nebyla jednoduchou záležitostí.
Nyní, před prázdninami, není nutno kupovat vstupenky dlouho dopředu. Vstupenky nabízí několik společností včetně Booking.com. Cena je asi 650 Kč včetně vstupu do katedrály. Na dobu v podvečerních hodinách jsou volné vstupy i na druhý den.
Do fronty před věží se postavte až 10 minut před časem vstupu. Italští průvodci se ptají lidí ve frontě na čas vstupu. Pokud jste tu příliš brzy, musíte počkat jinde.
Před vstupem musíte uložit svá zavazadla v úschovně, která se nachází v nízké dlouhé budově naproti věži. Se zavazadlem vás do věže rozhodně nepustí! Za zavazadlo se počítá i dámská kabelka nebo malý batůžek. Úschovna je zdarma, ale je určena jen pro zavazadla návštěvníků věže. K uložení věcí se dostavte 10 až 15 minut před vstupem. Pracovník úschovny bude chtít vědět čas vstupu na věž. Pokud přijdete příliš brzy, budete muset počkat. Důrazně vás požádají, aby jste si věci vyzvedli ihned po návratu z věže. Vezměte si jen mobil do kapsy. Víc nepotřebujete.
Z fotek na internetu znáte, jak to kolem věže vypadá: podle chodníku zábradlí, schody dolů k věži ze dvou směrů, rovný mramorový chodník u paty věže. U vstupu je trochu vyšší schod. A pak vás čeká první překvapení. Podlaha hned pod schodem je šikmá tak, že vás velmi rychle posune směrem k pravé stěně. Bílý mramor je v tomto místě hodně hluboko prošlapaný, zatímco na druhé straně chodbičky je neporušený. Dole je velký prostor, kde jsou umístěny přístroje pro kontrolu stavby a informační panely. Pokochejte se chůzí po šikmé podlaze.
Schody nahoru jsou točité a je jich 300, což pro českého turistu není takový problém. Šikmost stavby vás nutí jít chvíli u pravé zdi, chvíli uprostřed a chvíli zase u levé zdi, podle toho, v kterém místě zešikmení se právě nacházíte. I mramor na schodech je za několik století sešlapán podle tisíců lidských nohou. Po několika otočkách, asi za polovinou výstupu zjistíte, že vám moc nevadí funění do schodů, ale že se začíná bouřit rovnovážné tělísko ve vašem vnitřním uchu. Musíte se zastavit, a to ne proto, aby jste se vydýchali. Potřebujete se chytit něčeho rovného a pevného a počkat, až se vám přestane točit hlava. Nahoře vás motání hlavy přiměje sednout si na schody mezi oblouky zvonice. Poseďte si a zatím se kochejte výhledem. Kolem věže je vysoký pevný drátěný plot. Můžete se ho přidržet a projít se kolem dokola. Plot trochu ztěžuje fotografování okolí. Prohlédněte si zvonici. Místo si můžete dostatečně užít. Není tu žádný pracovník, který by vás nutil k cestě dolů jako na jiných vyhlídkách v Toskánsku. Cesta dolů je snadnější, i když motolici se zase nevyhnete.
Vyzvedla jsem si zavazadlo z úschovny, sedla jsem si na schody u katedrály a čekala jsem, až mě to motání hlavy přejde. Snažila jsem se dívat na rovné budovy v okolí. Ale k motolici mě stačil jen jediný pohled na tu nádhernou stavbu. Tak nádhernou, že se z ní lidem až zatočí hlava.....
