Článek
Mám pochopení pro to, že ne každý čerstvě plnoletý člověk se zajímá o politiku. Sice jsem to já měla jinak, ale plně respektuji, že 18letá osoba má obvykle jiné starosti než řešit politický systém, levice-pravice-střed, konzervatismus-liberalismus a tak dále a tak dále.
Zároveň si nemohu odpustit poznámku, že občanská nauka / základy společenských věd, je snad nejdůležitější předmět, se kterým se v lavicích školák či student setká. Akorát je to pro většinu studujících nuda a pro spoustu učitelů je to příležitost k tzv. třídnickým hodinám…
Pro co ale pochopení nemám, je, když kolegyně se smíchem dává do placu, že se jí ten její syn, který teď může poprvé volit, ptá, kterýmu z těch d*bilů to tam má hodit. To přece není k smíchu. Hodně mě svědil jazyk, nakonec jsem byla ticho, ale měla jsem chuť říct:
Pokud si není schopný o jednotlivých politických stranách a jejich programech něco zjistit, nebo si aspoň udělat primitivní volební kalkulačku v té nejzákladnější verzi, měl by se na to vys*at.
Bohužel, toto je má naivita. Reálně to tak celkem často chodí. Vzpomínám na podcast Českého rozhlasu z r. 2021, kde se tomuto věnovali. Vlastně si nedělám iluze, že by se během čtyř let něco výrazně změnilo. Uznávám, že politika a hlavně politici mají dnes na sítích větší místo než dřív. Ale spoustě lidem je politika jedno… A pak nadávají "na ty debily"…
Ten podcast doporučuji, Vinohradská 12 ze září 2021.
Určitě si vzpomenete na kauzy, kdy údajně v domech sociálních služeb pečovatelé připravují voličům do obálek „ty správné volební lístky“. Historicky se objevily i zprávy, kdy nějací politici slibovali určitým skupinám obyvatel nějaké výhody (třeba jen pár stovek korun), jestliže půjdou k volbám a dají jim to tam.
Realita je taková, že nemusíte vůbec chodit daleko, abyste zjistili, že Váš soused či kolega volí na základě toho, co jim řekne například někdo z rodiny, aniž by si zjišťoval informace. Kriticky a s kontextem.
Co s tím? Nic. Bude hůř. Ne na základě toho, kdo složí vládu, nýbrž na základě toho, že volit chodí i lidé, kteří by udělali lépe, kdyby seděli doma (nebo lépe: kdyby se podívali, kdo kandiduje, co chce prosazovat a zda je to reálné).
Dám nepopulární příklad - před čtyřmi lety se moc povedla volební kampaň koalice SPOLU směrem k mladým lidem. A nemalá část těch samých mladých lidí se posléze divila, co v poslanecké sněmovně sedí za konzervativní strejce 50+.