Článek
Máme už se opravdu bát a do čeho vložit peníze na důchod?
Situace na bojištích se nelepší, Trumpova velkohubá prohlášení o rychlých ukončení konfliktů jsou promlčená, šetřit se vládám nechce a ani nemohou, protože by je lidé nevolili a volby tudíž začínají vyhrávat prý nezodpovědní populisté, velebená AI si místo pomoci dělá, co chce a kdosi nás má potřebu špehovat přes chytré domácí spotřebiče (proč by se tomu měli bránit, když jim to k něčemu je a jde to?). Alespoň, že se cena kostky másla blíží k desetikoruně, jak za socíku (pamatuji před pár lety byla skoro za 100 a dodnes nevím, kdo si vlastně skutečně s těmito cenami hraje a proč), plnotučné od Madety už je pod 10 a vedoucí velkoprodejen mě u vstupu prosí, abych si koupil vepřovou kýtu za 54 a banány za 15. Alespoň toto by mohla být zdánlivě dobrá zpráva v záplavě těch špatných, ale to bych nesměl mít elementární znalost o spotřebním koši a měření inflace, kterážto se díky nízkým cenám základních potravin a zdánlivému zlevnění energií kvůli úhradě POZE ze státního (jinak stejně z našich daní) drží ještě podivuhodně nízko při opětovném raketovém nárůstu ceny PHM, kterou již však Babiš nepovažuje za způsobenou přemrštěnými maržemi obchodníků nebo rafinerií, ale prý už je to konečně kvůli těm válkám na Ukrajině, v Íránu a Jemenu a s tím už ani sám velký Andrej prý nic nezmůže. On to tedy tvrdí i sám mister Trump, který to ale samozřejmě hodil jen na Ukrajinu, protože za tuto válku on přeci nemůže, rychle však zapomněl, jak ji před volbami ukončoval do 24 hodin. Nicméně faktem zůstává, že jemu a jeho obchodním partnerům, kteří mu platili kampaň, se tato situace s ropou hodí, protože oni přeci vydělávají na vyšších prodejích a vyšších cenách americké ropy a zemního plynu, tak proč nějaké války skutečně ukončovat, je potřeba je jen udržovat v takovém stavu, aby se nehovořilo o jiných problémech, a přitom to až takový problém nebyl. Nepřipomíná Vám to něco? No jo, každý z nás má nějaké zájmy a osobnost a jen minimum lidí umí upřednostnit zájmy veřejného blaha před svými osobními, někdy snad i rodinnými zájmy. A tak my třeba máme premiéra ve střetu zájmů a než se to vše vyřeší a definitivně rozhodne, tak už tady nebude, a to kdo to zaplatí se nějak zamete pod koberec, Alenka nám udělala druhý historicky největší zářez v plánovaném rozpočtu, což se prý v dalším roce podstatně vylepší, ale jak již víme slibem nezarmoutíš a ono do toho vždycky něco vleze, na co se svede, že to zase nevyšlo. Nedělejme si iluze, kdyby tu stále byli modří, tak ti také vědí, že by ten rozpočet při velké snaze udělali maximálně o 50 miliard nižší, ale to nic neřeší, takže je vlastně úplně jedno, kdo ho sestaví, protože těch mandatorních naslibovaných výdajů se prostě nezbavíme a proč bychom si na ně nepůjčovali, když to tak dělají všichni. A taky víme, že ti, co to nedělali už nevládnou a volby vyhrají ti, co naslibují víc, i když je třeba zřejmé, že to pak nedodrží, protože přeci jen opozice vždy straší občany, že naše děti to budou muset zaplatit a když se pak u vlády vymění, slyšíme to zase od těch, kteří si půjčovali. Tudy také cesta nevede, protože lidé myslí především na sebe a možná až k tomu dojde, tak oni už tu taky nebudou, stejně jako ti politici, po nichž potopa, tak proč to poslouchat a řešit. Stejně tak nebude běžný občan řešit těžko představitelný budoucí kolaps společnosti, až se AI vymkne kontrole, což již připouští dokonce i největší hráči na trhu s ní a její tvůrci. Co by toto mohlo mít za následky si asi nikdo z nás neumí představit, protože jen oni vědí, co skutečně již ta AI umí, protože plebsu se zatím pustilo jen to neškodné málo, na které si zadarmo zvyká, než mu to v budoucnu zpoplatní, až se stane dostatečně závislým a ovladatelným. Ale asi bychom se již měli trochu začít bát, když i sami závodníci se shodují, že je načase přibrzdit a ujistit se, že to máme stále ještě pod kontrolou, než nás to semele. No ale teď k tomu důležitému. Je mi 50, je čím dál tím jasnější, že státní důchod bude mizerný, jestli tedy vůbec nějaký a co udělat, aby se těch málo naspořených peněz nezkazilo a nějak důstojně jsem se prožil ke smrti. Dnes mě k tomuto zapeklitému problému dovedly myšlenky renomovaného ekonoma, který zcela jasně popsal, co se stane, když nezačne stát šetřit (čemuž viz výše nevěřím). Nebojte se, tvrdé státní bankroty nejsou v kurzu, někde se ty peníze vždycky seženou, ale jeho závěr je jednoznačný – kolaps důchodového systému, nalití (tisk) peněz do ekonomiky, což způsobí mnohem větší inflaci, než jsme si doteď užívali a ve svém důsledku znehodnocení peněz. Vzpomněl jsme si na dědečka, který mi vyprávěl o měnové reformě v roce 1953 a trochu mě to uvědomění zamrazilo. Do čeho tedy bezpečně investovat, aby se ty peníze na důchod nezkazily. Státní dluhopisy a jiné obdobně bezpečné investice to při avizovaném konci opakovaných se hospodaření našich vlád s vysokými deficity rozpočtu rozhodně nezachrání, v kryptoměny jsem zatím nenabyl důvěru, poštovní známky a obrazy mohou shořet, jak si pamatuji z Hrabalovské klasiky, a tak mi asi nezbývá než věřit tomu, že zlato se ještě nějakých 35 let osvědčí, jako nejbezpečnější přístav investorů pro zlé časy, kdyby ty zlaté a bezstarostné časy dneška měly skončit před mým dožitím. Nebo má snad někdo mimo AI nějaký lepší nápad?
