Článek
Boj o zrno 2026
Píše se rok 2026, během léta neslyšíme téměř nic jiného než vedro, sucho, nižší úroda. Ano, opět se nacházíme možná na vrcholu nějakého cyklu, který jsme za roky sledování ještě nedokázali přesně určit, definovat, předpovídat. Není se čemu divit, když Český hydrometeorologický ústav měří srážky v husté síti stanic teprve od roku 1961. V Klementinu, ale měříme úhrny srážek již od roku 1804. Ano, je to jedno místo, navíc ve statisticky sušší oblasti, kde se Praha nachází, ale když mediální zprávy vše srovnávají s průměry, procentuálními nárůsty a poklesy oproti mnohdy nejasně formulovaným srovnávacím obdobím, je to vlastně trochu jedno a má to minimálně stejnou vypovídající hodnotu. Á propos teplotu v Klementinu měříme již 252 let a červenec 2026 byl až 17 nejteplejší, takže by se klidně dalo říct, že každý šestnáctý rok měření byl teplejší a zdaleka by to nevyvolávalo takový stres a paniku, ani když si k tomu přidáme, že padl teplotní rekord pro Moravu a poprvé v historii jsme naměřili, konkrétně ve Strážnici, přes 40 °C. Nu což, rekordy jsou přeci od toho, aby se překonávaly a dřív nebo později k tomu vždy dojde, takže se asi není proč vzrušovat.
Ale zpět k té suché, médii neustále propírané, tragédii roku 2026. Většina čtenářů si jistě ze školních časů vzpomene na jedno z nejomílanějších dat válečných konfliktů na našem území a dost lidí bude považovat Napoleonovo válčení u Slavkova za „pravěk“, ale z historicko-časového hlediska je to nedávno. Obzvlášť, když si ke slavnému roku 1805 přidáme noticku, že jsme toho času v Klementinu již druhým rokem měřili srážkové úhrny, rázem se většině bude zdát, že to nedávno skutečně musí být. Když pak půjdu nejjednodušší cestou a zeptám se z pohodlnosti, jinak pro budoucí vývoj nebezpečné a nekontrolovatelně se vyvíjející, IA, obratem mi vyhodí, že nejsušší byl rok 1842, takže tady se rekordu opět nedočkáme, jakkoli dnešní noviny se mě snaží strašit titulkem, že tak málo v Česku nepršelo přes šedesát let. Musím uznat, že v textu pak upřesňují, že berou až ty statistiky od roku 1961, ale to již běžného přečítače pouze titulků neodstraší.
Takže faktem bude, že je letošní rok nadprůměrně sušším, je nadprůměrné horko, ale jinak vlastně vzývané letní počasí. V další reportáži si totiž koupadláři pochvalují, že již počátkem srpna počet návštěvníků překonal loňskou celosezónu, ale samozřejmě je ani nenapadne, jestli by se o tučné zisky neměli nějak podělit, když v předchozích mizerných sezónách škemrali stát o dorovnání ztrát. Zemědělci naopak referují, že obilného zrna bude o 17 % méně než vloni, jenže už nám neříkají, jaká vlastně oproti průměrům byla loňská sklizeň, takže se bez podrobnějšího zájmu a hledání opět nic nedozvídáme, jen nás to může vystrašit a informace od chmelařů, že chmelu bude dokonce o 50 % méně, může pak u českého pivaře vyvolat paniku, když nedoposlechne dokonce, kde se dozví, že pouhých 25 % produkce je určeno pro český trh a ten je zajištěný. Prostě orientace ve způsobu srovnávacího podávání zpráv je složitá a domnívám se, že většina české populace zcela rezignovala na kritické posuzování objektivity a kvality zpravodajství a smířila se s tím, že čtenář a posluchač podle médií vyžaduje neustálé tragédie, aby se utvrzoval v tom, že se vlastně má dobře, resp. ostatní se trápí mnohem víc.
No a konečně tedy k tomu obilí. Ať již ho tedy v naší zemi bude dost nebo málo, dozvěděl jsem se od ukrajinských zemědělců, že ho mají plné sklady a kvůli ruským útokům na lodě ho nemohou prodat a vyvézt po moři. Jasně, že mě hned napadlo, že jim tam ti naši veleúspěšní muniční výrobci, námi vedená muniční iniciativa a různí dárci, nějak to válečné zboží dodávat musí a jen po moři asi neplují. Naopak vlakové vagóny plně naložené obilím jsem již viděl, takže dokud Rus nezačne bombardovat koleje, myslím, že nebezpečím nedostatku obilí se zaobírat nemusíme a pokud by chtěli pekaři informovat o plánovaném zdražování chleba s odůvodněním, že sklizeň obilí je letos nižší než vloni, neměli bychom se nechat vystrašit, protože to bude pouze další účelově poupravená informace.
Nenechejme se tedy vystrašit, užívejme si krásného slunečného, teplého a nedeštivého léta, než si to příroda zase vykompenzuje a budeme pod smrští zpráv o tom, jak dlouho již prší a že je vody moc. Když je totiž něčeho akorát, je to nezajímavé a média nám najdou raději nějaké jiné tragédie.
