Článek
Herečka Anna Dvořáková (24) vyrůstala v prostředí, kde bylo divadlo a film přirozenou součástí každodenního života. Narodila se do herecké rodiny, jejími rodiči jsou Jiří Dvořák (59) a Barbora Munzarová (54), a už od dětství tak měla možnost sledovat, co tato profese obnáší nejen na jevišti a před kamerou, ale i v zákulisí. Viděla přípravy na role, radost z premiér i únavu po dlouhých natáčecích dnech. Herectví pro ni proto nikdy nebylo jen snem o slávě, ale konkrétní prací se vším, co k ní patří.
Úzkosti a tlak si vybíraly svoji daň
Známé příjmení jí otevřelo dveře k inspirativnímu světu, zároveň jí ale přidalo zátěž v podobě očekávání okolí. Děti slavných rodičů to mají v mnohém složitější, než se může zdát. Každý jejich krok bývá víc sledovaný, každý úspěch bývá poměřovaný tím, „po kom to má“. „Měla jsem stavy, kdy jsem nemohla vyjít z bytu,“ přiznala o období, kdy na ni dopadaly úzkosti a tlak očekávání veřejnosti i okolí. Když pak přišel úspěch, dle jejích slov se jí konečně ulevilo. Dvořáková nechce stát ve stínu rodinného jména, ale postupně si budovat vlastní pozici. O to byly její první herecké kroky složitější.
Dnes se objevuje v televizních seriálech, jako jsou třeba Kamarádi, ale i dalších projektech a reprezentuje generaci mladých herců, kteří berou profesi jako řemeslo. Mluví o tom, že herectví je neustálé učení. Včetně práce s emocemi, koncentrací i vlastní psychikou. Není to jen o talentu, ale o disciplíně a ochotě přijímat zpětnou vazbu. „Naučila jsem se nekoukat se na sebe jako na někoho, kdo stojí ve stínu svých nedostižných příbuzných, ale jako na někoho, kdo se o ně může opřít,“ vysvětlovala. Právě v tom může být výhoda vyrůstat v herecké rodině: člověk velmi brzy pochopí, že úspěch nepřichází přes noc.
Anna Dvořáková a Regina Řandová během setkání k reality show Asia Express
S protekcí by se nikdy nesmířila
K rodině má blízko a váží si jejich zkušeností. Zároveň ale nechce, aby za ni někdo rozhodoval. Hledání vlastní cesty je pro mladého člověka důležité v jakékoli profesi, v umění to platí dvojnásob. Každá role, každé setkání s režisérem nebo kolegy pomáhá formovat její vlastní styl i sebevědomí. „Nesnáším protekci. Odmítla bych jakoukoliv roli, kterou bych dostala jen proto, že ji zařídili moji rodiče. Chci, aby se mnou chtěl někdo pracovat pro to, jak hraju já, jak dělám svou práci já a jaká jsem,“ má naprosto jasno.
Postupně se tak profiluje jako „ta herečka“, ne jako „ta holka od slavných rodičů“. Zajímavou kapitolou je i osobní život. Herecká profese je časově náročná, nepravidelná a často veřejně viditelná. Najít vedle ní vztahovou rovnováhu není jednoduché. Mnoho mladých umělců mluví o tom, že partner musí mít pochopení pro večerní představení, víkendová natáčení i období intenzivních zkoušek.
Anna si své soukromí chrání a nepouští si do něj zbytečně veřejnou pozornost. I když patří mezi nejkrásnější české herečky, nepatří mezi ženy, které by střídaly vztahy jako na běžícím páse. Přesto přiznala, že je zamilovaná. „Partnera mám, ale nebydlíme spolu. Jsme spolu asi rok,“ usmívala se s tím, že její drahý není ze světa showbyznysu. Její první velkou láskou byl Ondřej Kobrle, s tím už ale dle svých slov není delší dobu.
Může dokázat velké věci
Buď jak buď, vyrůstat mezi výraznými osobnostmi může být inspirující i zavazující zároveň. Anna Dvořáková ukazuje, že i když startovní čára může být jiná, skutečná cesta se stejně musí ujít po vlastních.
A možná právě to je na její generaci sympatické, tedy snaha být autentický, pracovat na sobě a nenechat se definovat jen původem. U mladých herců dnes nejde jen o to „být vidět“, ale mít co nabídnout. Pokud si Dvořáková udrží svůj originální přístup, může si vybudovat kariéru, která nebude stát na jménu, ale na jejím vlastním projevu. A to je v uměleckém světě ta nejpevnější pozice.
Zdroje: refresher.cz, idnes.cz, extra.cz, super.cz, zena.aktualne.cz
