Článek
Když Kateřina Neumannová (53) v roce 2006 slavila olympijské zlato v Turíně, málokdo tehdy řešil, co bude dál. Emoce byly silnější než jakékoliv úvahy o budoucnosti. Jedním z nejsilnějších momentů celého závodu se stal okamžik, kdy k ní do cíle přiběhla malá dcera Lucie (22). Fotografie, která se později objevila snad ve všech médiích, dnes působí skoro až symbolicky jako začátek vlastního příběhu. „Tříletá Lucka se vysmekla své chůvě, která ji po doběhu závodu sundala z ramen, a rozběhla se za mámou. Měli jsme strach, aby z toho nebyla diskvalifikace, protože do toho prostoru nikdo nesmí, ale dopadlo to dobře,“ vzpomínal autor snímku, fotograf Eduard Erben.
Atletika a sociální sítě
Lucie Neumannová už dávno není „tou holčičkou z olympiády“. Dospěla, osamostatnila se a přirozeně si hledala vlastní cestu ke sportu. Zpočátku to byl tenis, který ji logicky přitahoval i díky prostředí a možnostem. Nakonec ale zvítězila atletika, konkrétně běh, který jí dává větší svobodu i prostor pro individuální rozvoj. Dnes je běh její hlavní pracovní náplní, její specializací jsou běhy na 400 a 800 metrů.

Z Lucie je už dnes krásná mladá slečna
Není to ale jen o výkonech na dráze. Lucie si postupně buduje i druhou kariérní linii na sociálních sítích. Sdílí tréninky, cestování i obyčejné momenty ze života. A právě tahle kombinace sportu a autenticity jí funguje. Nepůsobí jako někdo, kdo si pečlivě stylizuje každý záběr, spíš jako člověk, který si z celého „online světa“ bere jen to, co mu dává smysl.
Jako první hledá, kde si zaběhat
Velkou kapitolou jejího života je vztah s Jiřím Lehečkou (24). Ten patří mezi nejvýraznější české tenisty současnosti a jeho sezona se odehrává prakticky po celém světě. Lucie tak tráví spoustu času na cestách mezi turnaji, hotely a tréninkovými areály. Na první pohled to může působit jako atraktivní životní styl, realita je ale o něco praktičtější. Neustálé přesuny znamenají hledání režimu v chaosu. „Je to složitější, ale i tak normálně trénuju. Někam přijedeme a první, co hledám, je stadion. Většina hotelů má naštěstí fitko, takže si každý den sama zatrénuji. A třeba v New Yorku jsem byla běhat v Central Parku,“ usmívala se Lucie.
Když si jdou partneři zaběhat spolu, není to většinou o závodění. „Párkrát jsme si šli zaběhat, ale nemůžu nasadit nějaké šílené tempo, protože Jirka má pak zápasy nebo tréninky. Takže je to spíš takový regenerační výklus, příjemný rande než závod,“ vysvětlovala atletka. Zároveň ale také přiznala, že kdyby její drahý běžel naplno třeba osm set metrů, tak by mohl překonat její osobní rekord.
Talent má na tenis, ne na natáčení
Je jasné, že zvládat takový vztah není snadné. Podle Lucie je důležitá schopnost přizpůsobit se. Zajímavé je i to, jak otevřeně mluví o roli partnerky vrcholového sportovce. Na začátku vztahu pro ni bylo sledování zápasů psychicky náročné. Dnes už má větší odstup. Neznamená to, že by emoce zmizely, spíš se naučila s nimi pracovat. Zkrátka si uvědomila, že jeden zápas není konec světa.

Jiří Lehečka patří k absolutní české tenisové špičce
Lucie je velice aktivní i na sociálních sítích. Má je promyšlené, sleduje ji přes 162 tisíc lidí. Nabízelo by se, že bude spravovat sítě svého partnera. To se ale neděje, Lehečka totiž jim totiž příliš neholduje. „Když poslouchám, jak bych měl něco udělat a natočit, tak si uvědomuju, že na to doopravdy talent nemám. A poznám to i podle toho, že když se i odhodlám něco natočit, budí to ve mně lehkou averzi. Necítím, že to je součást mého já. A přesně tohle Lucka v sobě má.“
Vyrůstala hlavně s matkou
Vedle vztahu i sportu si oba drží vlastní identitu. Není „jen“ partnerkou tenisty ani „jen“ dcerou slavné olympioničky. I když je jasné, že odkaz Kateřina Neumannová v jejím životě hraje roli, nepůsobí to jako tlak. Spíš jako přirozené zázemí. Soukromí přitom neměla vždy jednoduché. Vyrůstala především s matkou a vztah s otcem Josefem Jindrou postupně vymizel.
Je to pro ni uzavřená kapitola, která ji naučila spoléhat se sama na sebe. A možná právě proto působí její cesta tak přirozeně. Z ikonického momentu v Turíně se stal jen jeden z mnoha milníků. Ten hlavní si totiž píše sama.
Zdroje: denik.cz, kafe.cz, magazin.osobnosti.cz, isport.blesk.cz, vlasta.cz






