Článek
Kriminální film Alibi na vodě z roku 1965 navázal na úspěch snímku Kde alibi nestačí a znovu spojil vyšetřovatele majora Tůmu a kapitána Líbala. Režisér Josef Mach vsadil na atraktivní prostředí módních fotografů, manekýnek i Orlické přehrady, která byla tehdy symbolem moderní rekreace. Právě spojení detektivky s neokoukanými exteriéry dodalo filmu osobitou atmosféru, díky níž se k němu televizní diváci pravidelně vracejí.
Prezident změnil podobu filmu
Původní verze měla být mnohem odvážnější, než jak ji znají diváci dnes. Děj se pohybuje ve světě modelingu a fotografie, a proto filmaři natočili i několik scén s výrazně erotickým podtextem. Fotografické akty připravoval známý fotograf a pedagog pražské FAMU Zdeněk Virt. Jenže právě tyto pasáže narazily na tehdejší cenzuru.
Podle dobových informací zasáhl do konečné podoby filmu tehdejší prezident Antonín Novotný, který požadoval odstranění příliš odvážných scén. Výsledkem byla umírněnější verze, která se dostala do kin a kterou známe dodnes. Zajímavostí je také samotný závěr filmu. Na jeho podobě se výrazně podílel kriminalista a odborný poradce Karel Kalivoda. Některé scény měly ukázat, jak zkresleně bývá policejní práce ve filmech zobrazována, což dnes může na diváky působit poněkud zvláštním dojmem.
Orlická přehrada jako filmová hvězda
Velkou předností filmu jsou exteriéry. Štáb natáčel krátce po napuštění Orlické přehrady, která byla tehdy jednou z největších staveb svého druhu v Československu. Kamera často zabírá zámek Orlík, hrad Zvíkov i tehdy nový Žďákovský most. Film tak dnes funguje i jako zajímavý obraz tehdejší krajiny.
Neméně nápaditá byla práce rekvizitářů. Potopený hausbót, kolem něhož se točí velká část zápletky, totiž nevznikl jako skutečné plavidlo. Jeho horní část byla vytvořena z upravené karoserie autobusu Škoda, kterou filmaři přestavěli tak, aby na kameře působila věrohodně.
Hvězdné obsazení
V roli zkušeného majora Tůmy se opět představil Karel Höger, který patřil k nejvýraznějším českým hercům své generace. Jeho civilní a klidný projev se stal jedním z poznávacích znamení celé detektivní série. Kapitána Líbala ztvárnil Josef Bek, známý nejen z filmů, ale také z operety a muzikálu. Ve filmu se objevují i další známé tváře 60. let, například Jiřina Bohdalová, Jiří Sovák, Ilja Prachař, Josef Vinklář nebo Vladimír Menšík, kteří i v menších rolích dodávají příběhu potřebnou energii.
Chyby, které diváci nepřehlédnou
Stejně jako mnoho jiných filmů své doby ani Alibi na vodě není bez chyb. Natáčení na otevřené vodě komplikovalo počasí, což je patrné při střihu. V jednotlivých záběrech se mění síla větru a plachetnice v pozadí mají chvíli napnuté plachty, o okamžik později téměř bezvětří. Další nepřesnosti se týkají orientace na Orlické přehradě. Vyšetřovatelé během několika střihů zdánlivě překonávají velké vzdálenosti a objevují se na místech, která na sebe geograficky příliš nenavazují.
Pozorní diváci si všimli i dalších detailů. Rybář Lebeda je označen za hluchoněmého svědka, přesto během filmu promluví. Magnetofon, který byl předtím ponořený ve vodě, funguje po vytažení bez jakýchkoliv problémů. A vyprošťovací ponton lze zahlédnout ještě dříve, než se vůbec začne po potopeném hausbótu pátrat. Nechybí ani klasické střihové chyby. Majoru Tůmovi při holení mizí a znovu přibývá pěna na tváři podle toho, jak kamera střídá jednotlivé záběry, a závěrečná policejní komunikace obsahuje zmínku o neexistujícím pražském nádraží.
Filmoví fanoušci si mohou všimnout i nenápadného odkazu na předchozí případ. V jedné ze scén zazní melodie Černý stín v bílé tváři, která se objevila už ve filmu Kde alibi nestačí. Tvůrci tak nenápadně propojili oba příběhy a vytvořili dojem, že Tůma s Líbalem skutečně řeší další kapitolu své společné služby.
Zdroje: autorský článek s využitím
