Článek
Herec Karel Dobrý (56) má za sebou životní příběh, který by bez větších úprav obstál jako scénář k psychologickému dramatu. Na první pohled působí klidně, ale za tímhle zevnějškem se skrývá minulost plná zvratů, rizik a situací, kdy šlo doslova o minuty. Chybělo málo, aby se jeho život odvíjel úplně jinak. A on skončil někde jinde.
S otcem se nikdy nestýkal
Narodil se do rodiny, kde nebylo úplně bezpečné zázemí. Otec, uznávaný lékař, od rodiny brzy odešel a výchova zůstala na matce, která ji ale nezvládala. „Odešel od mámy, když mi byly čtyři měsíce, pak jsme se setkali, až když mi bylo asi dvacet, to se poprvé ozval, když poslal žádost: Nechť vyživovaný Karel Dobrý pošle potvrzení o studiu… Bylo to na hlavičkovým papíře s razítkem nemocnice: podepsán dr. Milbauer,“ vzpomínal herec.
Klíčovou roli proto převzali prarodiče. Dědeček byl stavař a jeho práce znamenala cestování po světě. Malý Karel tak poznal prostředí, které by většina dětí znala maximálně z atlasu. První tvrdou školu života dostal v tehdejším Sovětském svazu. Ve škole se stal terčem šikany a během několika měsíců výrazně zhubl. Sám později popisoval, že žil ve stálém stresu a strachu. Už tehdy se ukazovalo, jak silně prostředí dokáže dítě formovat.
Cyril Dobrý je tatínkovi velice podobný
V Sýrii to bylo hodně divoké
Ještě dramatičtější kapitola přišla během pobytu v Sýrii. Světlovlasý modrooký kluk tam budil pozornost. Několikrát se ocitl v situaci, která dnes zní až neuvěřitelně. Také ho unesli. „Stalo se to dvakrát. Nebo vlastně třikrát. Jednou na ulici si mě na ramena posadil ženich a odnesl mě do mešity na svatební oslavu jako dárek nevěstě. Pobyl jsem tam pět šest hodin,“ tvrdil. Jindy ho u hranic s Libanonem zadržela skupina beduínek, které ho nechtěly vrátit. I tehdy měl nakonec štěstí.
Takové zkušenosti si člověk nese celý život. A u Dobrého se to projevilo i v dospělosti. Otevřeně mluví o tom, že dlouhodobě bojoval s alkoholem a že jeho excesy někdy končily velmi nebezpečně. Jeden z nejznámějších momentů přišel, když pod vlivem skočil do ledové vody v kašně. Následky byly vážné: omrzliny ho připravily o malíček na levé ruce a přibyly i další úrazy.
Skončil v blázinci
Nejtemnější období ale přišlo ve chvíli, kdy se pokusil o sebevraždu. Podřezal si žíly. „Ležel jsem doma ve vaně po nějakém houbičkovém vzrušení a podřezával jsem si žíly. Skončil jsem na ambulanci. Štkal jsem jak malej blbeček,“ uvedl. Právě tenhle moment dnes často označuje za bod zlomu. „Poslali mě do blázince, dorazil jsem tam s těma obvázanejma pazourama a sekal latinu. Spolykal jsem všechno, co řekli, a bylo mi z toho mizerně.“
Navzdory všemu se dokázal profesně prosadit. Diváci ho znají nejen z televizních projektů jako Dáma a král, ale i z řady filmů a výrazných divadelních rolí. V herectví je cítit jeho zkušenost i jistá syrovost, která nepůsobí naučeně. Možná právě proto bývá obsazován do psychologicky složitějších postav.
Dnes působí vyrovnaněji než dřív a otevřeně mluví o tom, že minulost člověka formuje, ale nemusí ho definitivně definovat. Jeho životní trajektorie připomíná, jak tenká někdy bývá hranice mezi průšvihem a štěstím. A že návraty jsou možné, i když cesta k nim není zrovna pohodlná.
