Článek
Někteří psychopaté a tyrani „vzniknou“ kvůli nestabilnímu rodinnému prostředí. Třeba proto, že je otec týral, matka nemilovala apod. Hertha Bothe však byla jiný případ. Kde se v ní vzala bestiální krutost, je vlastně stále tak trochu záhadou. Navíc ona sama v roce 2004 v jednom z mála rozhovorů, které kdy dala prohlásila, že si není vědoma toho, že by dělala chyby. Sice pobyla pár let ve vězení za své činy, pak ale žila poměrně pohodový život.
Ze zdravotní sestry monstrum
Hertha Bothe jako malá pomáhala svému otci v obchodě. Ne, že by to zrovna milovala, ale rodinná atmosféra byla víceméně v pořádku. Rozhodně by tehdy nikdo nehádal, že z ní jednou bude monstrum, které bude bez milosti mlátit ženy dřevěnou tyčí a střílet slabé. V roce 1939 vstoupila do Svazu německých dívek, což byl něco jako chlapecký Hitlerjugend. V té době byla zdravotní sestrou, tato práce ji naplňovala. Dělala ji ráda, pomáhala jiným lidem.
21 noviembre 1942: Herta Bothe es enviada al campo de concentración nazi de Stutthof. Allí perecieron más de 85.000 personas de las 110.000 deportadas, no solo por las condiciones, hambre y enfermedades, sino por las muertes y ejecuciones del personal encargado. pic.twitter.com/HnBZMeYD7f
— World War II (@TheWWll) November 21, 2020
V říjnu 1942 však přijala nabídku na místo dozorkyně v koncentračním táboře Ravensbrück na severu Německa. Na konci roku 1942 bylo v táboře zhruba 10 000 vězeňkyň, v lednu 1945 už 45 000. Zde bylo jeho působení pečlivě sledováno, prošla náročným „výcvikem“, když sadisticky bila a mučila celou řadu vězenkyň. Zejména mladé, pohledné ženy, které si svým zvráceným způsobem „vychutnávala“. Řadu let totiž měla komplexy, že není hezká. Když dostala možnost ukázat, jak má nad ostatními moc, využila ji. Hitlerovu režimu se to líbilo.
Dřevěná tyč a pistole
Byla převelena do tábora Stutthof, kde si vysloužila přezdívku „sadistka ze Stutthofu“. Mimochodem, v tomto táboře se hojně využíval nechvalně proslulý Cyklon B k usmrcování lidí, také se zde experimentovalo s výrobou mýdla z lidského tuku. Později Bothe zakotvila v táboře v Bydhošti. Kam vstoupila, tam rozsévala zkázu, strach a smrt. Dokonce i mezi krutými nacistickými dozorci byla Bothe postrachem. I to dokládá, jak strašné věci dělala.
Když byl 21. ledna 1945 tábor evakuován Stutthof, dozorkyně spolu s vězni a ostatními dozorci absolvovala pochod smrti nejprve do Oranienburgu a 1. března 1945 do Bergen-Belsen. Právě tam, snad tváří v tvář vědomí, že její „mise“ brzy skončí, páchala svá zvěrstva šílenou rychlostí a precizností. Ženy s oblibou mlátila dřevěnou tyčí do bezvědomí, případně je ubila k smrti. Když získala pocit, že se jí některá z vězenkyň nelíbí, přistoupila k ní a z bezprostřední blízkosti ji zastřelila. Bylo úplně jedno, o koho zrovna šlo, nebo zda dotyčná měla či neměla splněny své povinnosti.
Musela jsem, neměla jsem na výběr
Když se k táboru Bergen-Belsen blížila britská armáda, celá řada dozorců utekla. Bothe nikoli, zůstala a čekala na Brity. Samozřejmě byla zatčena a donucena ulízet tábor. Vzpomínala, jak se bála tyfu, protože nedostala masku ani jiné ochranné pomůcky. „Bývalí vězni na nás házeli… nevím, co to bylo. A pak nás vysadili u jámy, do které jsme museli ty mrtvoly naházet,“ říkala v rozhovoru v roce 2009. Líčila, jak nebyl problém mrtvolám utrhnout končetinu. V soudním procesu v roce 1945 přiznala pouze to, že některé vězenkyně mlátila rukama, když se snažily krást.

Hitlerová zrůdná ideologie vytvořila celou řadu lidských monster
Bestiální dozorkyně byla odsouzena na směšných deset let vězení. Za šest let byla venku, údajně za dobré chování. Vdala se, změnila si jméno na Herta Lange a dál spokojeně žila v Německu. Narozdíl od těch, které usmrtila. „Jestli jsem udělala chybu? Nemyslím si. Jsem si skoro jistá, že mohu říci, že jsem chybu neudělala. Chybou bylo, že to byl koncentrační tábor. Já jsem tam ale musela jít, protože kdybych tam nešla, skončila bych tam jako vězenkyně,“ uvedla v rozhovoru. Jedna z nejbrutálnějších Hitlerových dozorkyň Hertha Bothe zemřela s největší pravděpodobností v roce 2011 ve věku krásných 90 let. Jaký to paradox.