Ikona, nebo zrádkyně? Eileen Gu je čínský sportovní fenomén z USA s tělem bohyně a obřími příjmy

Ve dvaadvaceti letech má Eileen Gu na kontě pět olympijských medailí, tu zatím poslední z nejcennějšího kovu získala o víkendu na italských hrách. Má smlouvy s luxusními značkami a status celebrity, který dalece přesahuje sportovní svět. Eileen Gu není jen mimořádně úspěšná freestyle lyžařka, ale také jeden z nejvýraznějších a zároveň nejkontroverznějších fenoménů současného sportu.

Narodila se 3. září 2003 v San Franciscu v Kalifornii. Její matka Yan Gu je čínská imigrantka první generace ve Spojených státech, otec je Američan. V Číně ji znají pod jménem Gu Ailing a právě tam se z ní stala téměř kultovní postava. Na lyže se postavila už ve třech letech v oblasti Lake Tahoe, kde její matka pracovala jako instruktorka. To, co začalo jako víkendový koníček, se rychle proměnilo v mimořádnou kariéru. V osmi letech se připojila k free-ski týmu Northstar California Resort a v devíti už vyhrála první národní titul. Už tehdy bylo zřejmé, že jde o výjimečný talent.

První velké vítězství ve Světovém poháru přišlo v roce 2019. Krátce nato ale následoval moment, který změnil její kariéru i veřejný obraz. V červnu téhož roku, ve svých patnácti letech, oznámila, že bude reprezentovat Čínu místo Spojených států. Sportovní svět zpozorněl, politická rovina rozhodnutí pak vyvolala bouřlivé reakce.

Pro část americké veřejnosti to byla zrada. Pro mnoho Číňanů splněný sen. Gu své rozhodnutí dlouhodobě vysvětluje tím, že chce inspirovat mladé dívky v zemi své matky a pomoci rozvoji zimních sportů v Číně. Sama svou identitu popisuje větou, která ji provází dodnes: „Když jsem v USA, jsem Američanka. Když jsem v Číně, jsem Číňanka.“ Právě tato flexibilní identita je však pro řadu kritiků problematická.

Napětí ještě zesílilo před zimními olympijskými hrami v Pekingu 2022. Tam se z talentované lyžařky stal globální fenomén. V osmnácti letech získala dvě zlaté medaile (big air a halfpipe) a jednu stříbrnou (slopestyle). Stala se nejmladší olympijskou vítězkou ve freestyle lyžování a první závodnicí v historii, která v tomto sportu získala tři medaile na jedněch hrách. Její finálová jízda v big air s trikem double cork 1620 obletěla svět a v Číně vyvolala doslova euforii.

Zatímco v Číně ji začali oslavovat jako „sněhovou princeznu“, ve Spojených státech se dál řešilo, komu vlastně patří. Kontroverze kolem její státní příslušnosti totiž nikdy úplně neutichla. Fakta jsou přitom jednoduchá: narodila se a vyrůstala v USA, studuje na Stanfordově univerzitě, ale reprezentuje Čínu. Tedy zemi, která oficiálně neuznává dvojí občanství. Gu to však opakovaně odmítla veřejně objasnit, což spekulace ještě přiživuje. „Chci využít svůj hlas a svůj sport k tomu, abych vytvořila co nejvíce příležitostí pro mladé dívky v Číně,“ říká jen stále dokola.

Kritici tvrdí, že využívá výhod obou světů. Podporovatelé naopak argumentují, že má právo definovat svou identitu podle sebe. Spor občas přerůstá i do osobní roviny. Na Stanfordu čelila podle vlastních slov nenávisti, vznikla dokonce petice proti jejímu přijetí a sama popsala i incident, kdy byla na kampusu napadena. V USA ji část veřejnosti dodnes označuje za zrádkyni, zatímco v Číně je národní ikonou.

Vedle sportovních výkonů ale fascinuje ještě jedna věc: peníze. Gu je marketingový sen. Kombinace amerického původu, obrovské popularity v Číně, elitního vzdělání a modelkovského vzhledu s tělem bohyně z ní udělala jednu z komerčně nejúspěšnějších sportovkyň planety. Podle Forbesu si ročně přijde zhruba na 23 milionů dolarů, přičemž samotné lyžování tvoří jen malou část příjmů. Většina plyne ze sponzorských smluv.

Spolupracuje s globálními značkami jako Victoria’s Secret, Louis Vuitton, Anta Sports, Bank of China nebo Red Bull. Je považována za nejlépe placenou zimní olympioničku bez rozdílu pohlaví a její čisté jmění se odhaduje kolem 50 milionů dolarů. Právě finanční stránka je přitom jedním z hlavních argumentů kritiků, kteří tvrdí, že změna reprezentace byla především obchodní kalkul.

Gu ale buduje image mnohem širší než jen sportovní. Studuje kvantovou fyziku na Stanfordově univerzitě, během akademického roku 2024–2025 studovala také v Oxfordu a pravidelně se objevuje na módních přehlídkách v Paříži, Miláně i Šanghaji. Objevila se na obálkách Vogue i Time, pózovala pro plavkové vydání Sports Illustrated a zároveň dosáhla téměř perfektního skóre u SAT. Kombinace olympijské šampionky, elitní studentky a globální fashion ikony je ve sportu mimořádně vzácná.

Sportovně jí přitom nelze téměř nic vytknout. S pěti olympijskými medailemi je nejdekorovanější freestyle lyžařkou historie a jako jedna z mála závodí ve všech třech disciplínách — slopestyle, big air i U-rampa — kde pravidelně sbírá cenné kovy. Přesto diskuse kolem její osoby neutichá. A asi jen tak neutichne.

Zdroje: espn.com, sfgate.com, forbes.com, isport.blesk.cz, cosmopolitan.cz