Článek
Byl předurčen k velké kariéře. Jenže ta se nekonala. Andrej Chalimon však tak trochu počítal s tím, že se po veleúspěšném filmu Kolja role pohrnou. Lépe řečeno s tím počítali jeho rodiče, jemu bylo v době premiéry šest let. Od té doby však uplynulo hodně vody a jeho kroky se vydaly úplně jiným směrem. Je mu přes třicet a patří k úspěšným, a také bohatým mužům.
Pracuje totiž jako manažer v obchodu se švýcarskými hodinkami, předtím se živil třeba jako vojenský personalista. Dnes vlastní několik nemovitostí v Moskvě, v ruském hlavním městě také bydlí. Zdá se, že si nežije vůbec špatně. I když je to jiný život, než si kdysi představoval. I dnes si sem tam zajde na nějaké konkurz a zkouší štěstí v hereckém průmyslu, ovšem bez úspěchu.
Sláva mu do hlavy nestoupla
Přitom možná chyběl jen malinkatý kousek, aby všechno bylo jinak. Asi nebyl nikdo, kdo by si Andreje jako Kolju nezamiloval. Když se film natáčel, chodil v Praze normálně do školy. „Byl to úplně normální kluk, sláva mu vůbec nestoupla do hlavy. Děti mu říkaly Kolja a on si na to zvykl. Tenkrát jsme měli třídu v prvním patře a spolužáci z ostatních tříd se na něj chodili dívat. Nechávali si od něho podepisovat fotky i různé papírky, ale protože ještě neuměl moc psát latinkou, podepisoval se tiskacím KOLJA,“ vzpomínala jeho učitelka.
Posted by Nový ruský film on Friday, November 16, 2018
Vše tedy nasvědčovalo tomu, že hlavní hrdina snímku nezapadne. Tím spíš, když se film dostal do nominace na Oscary a jako jediný český film sošku získal v kategorii „nejlepší celovečerní neanglicky mluvený film“. Největší chybou asi bylo, že ho rodiče po natáčení vzali zpět do Ruska. Chtěli žít tam, jenže tehdejší krize se samozřejmě podepsala i na ekonomice a životní úrovni lidí. Rodina se tedy v roce 1988 vrátila zpět do Prahy a malý Andrej v české metropoli začal chodit na základní školu. A čekal, že přijdou další role.
Nevyšla kariéra, vede single život
Jenže se nic nedělo, tedy kromě jedné roli v reklamě. O rok později tam přišel další návrat do Moskvy, tentokrát už natrvalo. Jenže ani tady nepřišel toužebně očekávaný restart herecké kariéry. Ano, několik malých roliček se sice povedlo, poté i jedna poměrně velká ve snímku Skleníkový efekt v roce 2005. Ale to vylo všechno. Další obsazení se Andrej nedočkal, i když se snažil, jak to jen šlo.
Přihlásil se i na divadelní fakultu v Moskvě, tam ho ale nevzali. „V Rusku se po roce 2006 začal měnit formát filmu. Točí se sitkomy v ateliérech. A já musel jít někam dál a zvolit si jinou profesi,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi. Ani v soukromém životě se Andrejovi příliš nedaří. Stálou partnerku v době pořízení rozhovoru neměl. „Chvílemi přijde, chvílemi odejde, a já pořád hledám tu jednu jedinou. Rád bych ji našel, ale zřejmě mi to zatím není souzeno. Tak se zabývám byznysem. Lidé přicházejí a odcházejí.“
O Rusech platí stále to samé
Bohužel je smutné, že spousta hlášek, které zazněly ve filmu, jsou vlastně platné i dnes. A velmi aktuální. Ostatně Zdeněk Svěrák použil některé repliky z filmu v době, kdy začala ruská agrese vůči Ukrajině. „Zdrastvuj, Kolja, jestli si pamatuješ, tak jsem ti o vás Rusech říkal, že kradete kufry a cizí území,“ zněla například první věta, která propagovala webové stránky určené k pomoci prchajícím Ukrajincům.
A možná ještě perlička na závěr, abychom nekončili úplně depresivně. Malý Andrej téměř prospal předávání Oscarů. Těšil se totiž na úplně něco jiného. Měl slíbeno, že když soška „klapne“, pojede do Disneylandu. Režisér Jan Svěrák svůj slib dodržel.
Zdroje: extra.cz, dotyk.cz, blesk.cz, ct24.ceskatelevize.cz, kafe.cz, maminka.cz
