Článek
Když se řekne Eliška Křenková, většině lidí se vybaví energie, pohyb a dojem, že tahle herečka neumí jen tak posedět. Není to náhoda. Chtěla být totiž tanečnicí a choreografkou, má vystudovanou konzervatoř Duncan Centre. „Kdybych tehdy nedělala Rafťáky, pravděpodobně bych byla choreografka,“ potvrdila. Její kariéra ale rozhodně není rovná přímka, těch slepých uliček musela absolvovat poměrně dost.
Rafťáci byli zasádním zlomem
Nicméně jak sama naznačila, Rafťáci byli zlomovým okamžikem. Tehdy se psal rok 2005, Křenkové bylo patnáct let. Natáčení dnes popisuje jako jedny z nejlepších prázdnin v životě. Parta kolem Tereza Ramba, Jiří Mádl a Vojtěch Kotek měla silnou generační energii a film se stal kultovní letní komedií. „Byla to pro mě obrovská zkušenost a vlastně takový letní tábor,“ vzpomínala. Za kulisami už to ale tak bezstarostné nebylo. Na natáčení totiž odjela bez oficiálního souhlasu školy a celá akce se provalila.
Výsledkem byla trojka z chování, drobná kaňka, která dnes působí spíš jako úsměvná historka. „Bylo mi patnáct a najednou jsem se ocitla v dospěláckém světě,“ tvrdila. Už tehdy se ale ukázalo, že pokud něco chce, je ochotná pro to udělat víc než jen čekat na příležitost. Po Rafťácích nepřišla okamžitá exploze mainstreamové slávy, jak by možná někdo očekával.
Eliška Křenková se od Rafťáků hodně změnila
Olmo Omerzu jako osudový muž
Ovšem bylo to i tím, že Křenková dělala opatrnější krůčky, než aby se do nečeho vrhala po hlavě. A bezhlavě.O to stabilnější ale její cesta nakonec byla. Sbírala různorodé role, zkoušela divadlo i televizi a postupně se zbavovala nálepky „holky z teen komedie“. Další milník na sebe ale nenechal dlouho čekat. Režisér Olmo Omerzu ji obsadil do snímku Rodinný film a později i do filmu Všechno bude. Právě za něj si v roce 2019 odnesla Český lev a definitivně potvrdila, že patří mezi nejzajímavější herečky své generace.
Dnes má na kontě desítky filmových i seriálových projektů. Zářila v seriálech jako Dcera národa, Iveta či Boží mlýny. A dnes má jednu z hlavních rolí v seriálu Bratři a sestry. Není bez zajímavosti, že vedle hraní se věnuje také hereckému koučinku. Otevřeně mluví i o psychosomatické terapii, která jí pomáhá udržet rovnováhu. „Psychosomatika je podobná klasické terapii, ale terapeut se dívá na člověka mnohem komplexněji,“ vysvětlovala. V prostředí, kde se výkon často vydává za osobní pohodu, je to poměrně realistický přístup.
Dnes už se cítí „zašitá“
Stejně střízlivě popisuje i ekonomickou stránku profese. Sama s nadsázkou poznamenala, že kdyby stejné množství práce odvedla ve Spojených státech, měla by dávno „tři domy s bazénem“. Česká realita je podle ní spíš o neustálém balancování mezi projekty a finanční jistota rozhodně není samozřejmostí. Upozorňuje také na rozdíl v možnostech ženských tvůrkyň. Zatímco v Americe si herečky často samy produkují vlastní projekty, u nás je to kvůli rozpočtům složitější.
Zatímco profesně je velmi otevřená, soukromí si dlouhodobě chrání. Výjimku udělala ve chvíli, kdy veřejně promluvila o ztrátě partnera, který si vzal život, když jí bylo osmadvacet. Mluvila o tom, že prázdné místo nezmizí. „Dnes už se cítím ‚zašitá‘, ale to černé prázdné místo po něm zůstane navždycky, jen se s tím naučíte žít,“ uvedla k tragické události.
Jisté je, že od patnáctileté dívky z letní komedie ušla Eliška Křenková dlouhou cestu. Neudělala ze sebe nedostupnou hvězdu ani herečku jednoho typu. Spíš si postupně vybudovala pevnou pozici napříč filmem, televizí i divadlem.
Zdroje: vlasta.cz, marianne.cz, centrum.cz, e15.cz, readzone.cz, tv.nova.cz
