Článek
Když se řekne Michal David (65), většina lidí si vybaví vyprodané haly, nesmrtelné hity a jednu z nejvýraznějších postav české populární hudby posledních desetiletí. Jenže příběh muže, který se stal králem domácího popu, je mnohem pestřejší, než by se mohlo zdát. Za jeho úspěchem nestojí jen talent a cit pro chytlavé melodie, ale také neobvyklé dětství, které ho zavedlo daleko za hranice tehdejšího Československa. Právě v zahraničí totiž získal hudební průpravu, jež později výrazně ovlivnila jeho kariéru.
Hudební školu absolvoval mezi jeptiškami
Dnes je David známý především jako autor populárních hitů, ve skutečnosti však jeho hudební základy vyrůstaly z mnohem náročnějšího prostředí. Po rozvodu rodičů odešel Michal David jako malý chlapec s matkou Editou Štanclovou do Itálie. „Tátu a sestru jsem potom deset let neviděl – od svých osmi do osmnácti let. Oni v podstatě utekli a nedali o sobě vědět, kde jsou,“ vzpomínal. Pro dítě vyrůstající v době studené války šlo o mimořádnou zkušenost.
Michal David s manželkou Marcelou
Zatímco jeho vrstevníci navštěvovali běžné školy v Československu, on se ocitl v prostředí klášterní školy, kde měl možnost poznat jiný svět i odlišný přístup ke vzdělávání. Tam začala jeho skutečná hudební cesta. V klášterním prostředí se dostal k hudbě v její tradiční podobě a naučil se hrát na varhany. Tento nástroj patří k technicky nejnáročnějším vůbec a vyžaduje dokonalou koordinaci rukou i nohou, schopnost číst složité partitury a cit pro harmonii.
Jazz šel nakonec stranou
Není proto překvapením, že si zde osvojil mimořádnou hudební techniku, která mu později umožnila pohybovat se nejen v popu, ale i v mnohem náročnějších hudebních žánrech. „Byly tam na nás moc hodné. Já jsem se tam zhlédnul ve školní kapli, kde jsme každou neděli měli mši, ve varhanách. A matka představená mě na ně začala učit hrát,“ usmíval se. Ovšem mnozí fanoušci dnes také netuší, že ještě předtím, než se stal hvězdou populární hudby, byl považován za výborného jazzového pianistu.
Jazz přitom vyžaduje improvizaci, harmonické myšlení a technickou vyspělost, kterou nelze získat přes noc. Zkušenosti z italských let mu v tomto směru poskytly pevný základ. Přesto se nakonec rozhodl, že to není cesta, kterou by chtěl jít. „V 16 letech najedou zjistil, že už se nemám kam dál posunout. Protože mám strašně krátký prsty a jazz je postavený na decimálách a já stěží vezmu oktávu.“
Sestra žije s potomkem králů
Dětství Michala Davida však nebylo jen o hudbě. Rozvod rodičů znamenal také rozdělení rodiny mezi několik zemí. Zatímco on s matkou žil v Itálii, jeho otec a sestra Michaela odešli, jak už bylo zmíněno, do Švýcarska. Přesto se ukazuje, že rodinné vazby nakonec přetrvaly. Ačkoli veřejnost dlouho neměla o zpěvákově sestře téměř žádné informace, rodina si podle všeho dokázala najít cestu k pravidelnému kontaktu i po letech odloučení.
Michal David a nemanželský syn Petr Kratejl
Zajímavostí jsou i jeho vazby na tibetskou královskou rodinu. Zpěvák o nich veřejně promluvil až při křtu svého alba, kde prozradil, že prostřednictvím své sestry je příbuzensky spojen s rodem tibetských králů. „Moje sestra, která žije ve Švýcarsku, si vzala králova potomka,“ potvrdil. Ti žili v zemi helvétského kříže v exilu poté, co Tibet obsadil čínský diktátor Mao Ce-Tung.
Právě sestra Michaela přitom zůstávala dlouhá léta mimo zájem médií. Až v poslední době se ukázalo, že sourozenecké vztahy jsou velmi blízké a že Michaela pravidelně navštěvuje všechny významné koncerty svého bratra. Přesto si oba dlouhodobě chrání soukromí a rodinné záležitosti příliš nevynášejí na veřejnost.
Kořeny v legendární rodině Kludských
Zajímavá je také mateřská linie Michala Davida. Jeho matka Edita Štanclová pocházela ze známé cirkusové rodiny Kludských, která patřila k nejslavnějším jménům evropského cirkusového světa. Rod Kludských byl symbolem podnikatelského úspěchu, odvahy cestovat po Evropě i schopnosti oslovit široké publikum.
Právě z tohoto prostředí mohl budoucí zpěvák získat přirozený vztah k vystupování před lidmi. Svět manéže a svět koncertních pódií mají totiž mnohé společném, vyžadují charisma, schopnost zaujmout publikum a proměnit každé vystoupení ve výjimečný zážitek.
Ale má to i další výhody. „Moje tety kartářky mě naučili, jak můžou být karty a věci propojené s lidským osudem. A stejně je to s tou naší Miškou, která nás předčasně opustila. Třeba ta písnička Největší z nálezů a ztrát. To je přesně to, o čem já zpívám. Zpívám o tom svém životě,“ vysvětloval David, když připomněl smrt své dcery, která podlehla leukémii. Michaele bylo tehdy devět let.
Zdroje: autorský článek s využitím
