Článek
Dětství Miloše Formana (†86) začalo krutě. O oba rodiče přišel během války, vyrůstal u příbuzných a už tehdy se naučil spoléhat hlavně sám na sebe. Možná právě proto si celý život držel odstup a city si chránil jako něco křehkého. Film byl jeho řečí, jeho způsobem, jak mluvit o světě i o sobě. Když něco neuměl říct nahlas, dokázal to natočit.
Nevěra, rodina a nabídka ze zahraničí
Když se v šedesátých letech stal jednou z hlavních tváří české nové vlny, ženy mu podléhaly stejně snadno jako filmoví producenti. Měl šarm, vtip a nespoutanou energii. První manželství s Janou Brejchovou bylo bouřlivé a rychlé. Dva mladí lidé, kteří se milovali, ale ještě neuměli spolu žít. Forman byl tehdy víc režisér než manžel a život s ním připomínal spíš dobrodružství než jistotu. Když nedokázal ukončit poměr s jednou baletkou z Laterny Magiky, Brejchová od něj odešla. Vlastně to jen dokumentovalo jeho velice kladný vztah k ženám.
Ovšem s Věrou Křesadlovou už vytvořil skutečnou rodinu. Narodila se jim dvojčata Matěj a Petr a Forman se na chvíli ocitl v roli otce, který se snaží skloubit umění a domov. Byly to roky nadějí i plánů. Jenže právě v té době přišla nabídka ze zahraničí a po roce 1968 i definitivní odchod na Západ. Amerika mu otevřela dveře k největším snům, ale vztah tím utrpěl. Formálně zůstali manželé dlouhá léta, jejich životy se však rozdělily jiným směrem.
Miloš Forman nakonec našel tu pravou
Největší úspěchy slavného režiséra
Právě v USA se zrodil Formanův největší triumf. Přelet nad kukaččím hnízdem z něj udělal hollywoodskou hvězdu a přinesl mu prvního Oscara za režii. O několik let později triumf zopakoval s Amadeem. Mimochodem, když se dnes podíváte na Amadea, pořád tam cítíte tu Formanovu potřebu vzepřít se autoritám, kterou si přivezl z komunistického Československa. Každopádně z chlapce z Čáslavi se stal muž, jehož jméno vyslovovali s úctou v celém filmovém světě. Přesto sám říkal, že sláva je pomíjivá a že ho nejvíc těší chvíle, kdy může být prostě jen obyčejným otcem.
A zatímco svět ho obdivoval, doma se odehrávala jedna z nejdojemnějších scén jeho života. Když přebíral Oscara, jeho starší synové Matěj a Petr seděli v sále. Slavnost byla pro kluky dlouhá, náročná a nakonec ji částečně prospali. Forman to později vyprávěl s pobavením. Pro něj to byl důkaz, že opravdový život se odehrává jinde než na pódiích a v televizních přenosech.
Konečně našel to, co hledal
Osudovou ženou se mu stala až Martina Zbořilová. Inteligentní, klidná, vyrovnaná. Nepotřebovala soupeřit s jeho slávou, byla jeho oporou. V jejich vztahu poprvé našel rovnováhu, kterou do té doby marně hledal. Narodila se jim další dvojčata, Andrew a James, a Forman se stal otcem znovu, tentokrát vyzrále a trpělivě. Už netoužil po bouřích, ale po klidu a každodenních maličkostech.
S Martinou zestárl důstojně. Právě ona byla tou „pravou“, kterou celý život podvědomě hledal. Už neutíkal, nemusel nic dokazovat. Měl rodinu, domov a pocit, že jeho příběh je uzavřený a naplněný. Jeho synové dnes mluví o otci s respektem a pochopením. Vědí, že byl komplikovaný, ale také výjimečný. Matěj i Petr se pohybují v divadelním světě a nesou v sobě kus jeho odvahy jít vlastní cestou. Mladší Andrew a James vyrůstali po boku muže, který už nebyl posedlý kariérou, ale především rodinou a klidem domova.
