Článek
Herce Jakuba Štáfka (35) máme už asi navždy spojeného ze seriálem Ulice. Jeho život ale zdaleka není o natáčení a popularitě. Dá se říct, že dospíval rychleji než jeho vrstevníci, párkrát na své cestě zabloudil, nakonec ale zjistil, kde má priority. Dnes řeší věci, které jsou mnohem důležitější než kariérní milníky.
Ve čtrnácti se staral o rodinu
K herectví se Jakub Štáfek dostal brzy, už jako dítě se pohyboval kolem divadla. Zlom přišel v pubertě, kdy získal výraznou seriálovou roli. Pro většinu čtrnáctiletých je to věk prvních lásek a hledání stylu, u něj se k tomu ale přidala i odpovědnost za domácnost.
Rodiče se rozvedli a on zůstal s maminkou. „Když jsem začal ve čtrnácti točit Ulici, tak jsem se o chod domácnosti staral i po finanční stránce. A pochopitelně vím, že by to tak nemělo být. Když je člověku čtrnáct, má dostávat od mámy a táty lásku a má řešit úplně jiný věci, než jestli se z honoráře bude kupovat nová lednička nebo kuchyň,“ vzpomínal herec. Na jednu stranu mu to dalo pracovní morálku a samostatnost. Na druhou mu to vzalo kus lehkosti. A možná i proto přišlo období, kdy si chtěl všechno vynahradit.
Jakub Štáfek našel štěstí u krásné Dominiky
Rozchod s Timkovou a divoké období
Když se zamiloval do herečky Moniky Timkové, vypadalo to nejprve na téměř dokonalý vztah. Mladý a úspěšný pár se vyhříval na vlně popularity. Pak ale přišel konec. Když se ale rozešli, Štáfka to zasáhlo víc, než dával najevo. Navenek suverénní herec, uvnitř kluk, který ještě neměl úplně srovnané emoce. Následovalo období večírků, nevázaného života a trochu frajerského chování. Nic vyloženě sebedestruktivního, spíš fáze, kdy testujete hranice a ego občas řídí víc než rozum.
Postupem času ho ale jeho divoký životní styl opouštěl, navíc s Timkovou neměl problém. „Lepší překvapení jsem v životě nezažil. Překvapení typu, že se vidíte s někým, s kým jste trávil nějaký čas partnerského života, a pak ho vidíte po delší době, je nezapomenutelná zkušenost a byl bych moc rád, kdyby se to ještě párkrát zopakovalo,“ říkal. I z toho je zřejmé, že mezi někdejšími partnery žádné nezahojené rány nezůstaly.
Místo hospody dřina a rodina
Změna však nepřišla přes noc ani díky jednomu silnému prozření. Spíš se skládala z menších kroků. Jedním z nich byl sport, konkrétně bojové sporty. Tréninky, režim, disciplína. Najednou měl jasná pravidla. Vstup do MMA organizace pro něj nebyl jen mediální zpestření, ale logické pokračování toho, že ho trénink opravdu pohltil. „Bojuju sám se sebou, vlastně jsem si uvědomil, že když chcete něco změnit, musíte tomu věnovat čas a trénink. Ten mě naučil disciplíně, stravě i režimu. Když jsem začal trénovat box a MMA, nebyl to jen sport. Bylo to něco, co mi pomohlo netrávit každý večer s kamarády v hospodě,“ vysvětloval. Tvrdá příprava se zkrátka s nočním životem moc neslučuje.
Zásadní roli ale sehrála i láska. Se svou budoucí manželkou Dominikou Doležalovou se poznal při práci na přelomu let 2017 a 2018. Poznávali si postupně, jako oficiální pár se objevili až mnohem později. Dnes tvoří stabilní pár, vedle krásné rusovlásky se Štáfek našel a zjistil, že to je přesně to, co od života chce.
Nikdy neztrácel naději
Když se jim narodily dcery, posunuly se jeho priority znovu. Rodičovství samo o sobě člověka promění, ale u Štáfka přišla ještě náročnější zkouška. Mladší dcera Jasmínka se narodila s diagnózou spinální muskulární atrofie (SMA), vzácným genetickým onemocněním, které ovlivňuje svaly a pohyb. Pro rodiče je to šok, který žádná příprava nevyváží. První informace, které člověk najde, bývají tvrdé a děsivé.
Štáfek o tom mluví otevřeně. Přiznává strach i to, jak moc taková zpráva změní pohled na svět. „Když se podíváš na internet a první, co si přečteš, je, že tvoje dítě se dožije maximálně dvou let a v tom lepším případě nebude jenom chodit, to je trošku game changer. A byla to nějaká změna vidění mého i manželčina světa,“ uvažoval. Zároveň ale vždycky zdůrazňoval naději.
Medicína v posledních letech udělala u SMA obrovský pokrok a existují moderní léčebné postupy včetně genové terapie. Při včasné léčbě mají děti šanci na mnohem kvalitnější a aktivní život, než bylo možné dřív. Není to jednoduché, ale není to ani beznadějné. „Teď si myslím, že neřeším vůbec pitomosti, které mě doteď nějakým způsobem trápily, než se Jasmína narodila. Obecně nemám rád takový ty fráze typu, že život je nespravedlivej,“ zamýšlel se. Z kluka, který řešil image a zábavu, je dnes táta, který řeší zdraví dítěte, čas s rodinou a smysluplnou práci. Změna snad ani nemohla být větší.
Zdroje: centrum.cz, super.cz, isport.blesk.cz, dotyk.cz, blesk.cz
