Článek
Ve svých genech nese Bára Kodetová dědictví více než dvousetleté herecké tradice. Ale umělecké geny zdědila nejen po svém otci Jiřím Kodetovi (†67) a jeho slavných předcích, také rodina její maminka pocházející ze Slovenska měla k umění blízko. Mezi Bářinými předky byla například jedna operní zpěvačka, která ve své době konkurovala Emě Destinové.
Nikdy to neměla jednoduché
Nikdy si prý nedokázala představit, že by byla něčím jiným než herečkou, i když jí to tatínek vymlouval, protože dobře věděl, jak složitá to je existence. A nejspíš si také uvědomoval, že s Bářinou hrdostí, která se ne vždy ráda přizpůsobuje autoritám, to bude mít ještě těžší. Ovšem jak to tak v životě chodí, co se potomkům, zakazuje, to je nejvíc láká. Ale mohl být na svou dceru pyšný, a dokonce si spolu také zahráli v divadle. V jednom se ale nemýlil, jednoduché to v životě zrovna neměla, i když jak sama říká, život je těžký jen tak, jak to cítíme. Takže nikdy nelitovala svých rozhodnutí a spoléhala na svou vnitřní sílu.
S touto filozofií přistupovala i ke svým láskám a partnerům. Poprvé se vdávala mladá a manželství s hercem a režisérem Lukášem Hlavicou dlouho nevydrželo, prý z něj doslova vycouvala, když cítila, že na společný život není dostatečně připravená. Zároveň ale toužila po dítěti, takže narození prvorozené dcery Lily Hozákové jí nezkalilo ani to, že na její výchovu zůstala nějaký čas sama, ostatně tušila, že vztah s otcem Lily - Robertem Hozákem - nebyl stroprocentní, a proto ani neusilovala o to, aby se vzali. Nicméně připouští, že rozchod s ním ji hodně poznamenal, ale víru v budoucí štěstí neztratila: „Nikdy jsem nepochybovala, že přijde někdo jiný a dobře to dopadne. Nebo, že to zvládnu sama,“ svěřila se v jednom rozhovoru.
Bára Kodetová a Pavel Šporcl jsou spolu maximálně spokojeni
Svedl je dohromady obdivný dopis
V Bářině případě ovlivnilo hledání toho pravého partnera i její přesvědčení, že ke svému protějšku musí vzhlížet a mít si ho proč vážit. Takového muže nakonec našla v houslovém virtuózovi Pavlu Šporclovi. Ale nejspíš by se nepotkali, kdyby Šporcl neviděl ve Stavovském divadle hru, v níž Jiří Kodet hrál slavného německého dirigenta a hudebního skladatele Wilhelma Furtwänglera. Pavel byl z jeho výkonu tak nadšený, že mu to chtěl říct osobně, ale po představení se minuli. Napsal mu tedy obdivný dopis, který Bára po čase objevila v otcových věcech a cítila, že by měla za tak krásné vyznání k jeho práci jít pisateli dopisu poděkovat: „A tak jsme spolu, vlastně díky tátovi…“
A v Pavlu Šporclovi našla skutečně toho správného partnera. Jak říká, jsou jako voda a oheň. Ona je ten vášnivý člověk, který rodině dodává energii a o všechno se dokáže postarat. Pavel je naopak ona klidná síla, pravý opak jejího nezapomenutelného tatínka. Vždycky z něj vyzařuje jakási klidná jistota, že věci dopadnou dobře: „Ukázal mi, že život lze žít v pohodě a užívat si ho, zvládnout veškeré situace bez velkých afektů. Což je pravý opak mé původní rodiny s impulzivním tátou,“ pochvaluje si Bára jejich soužití. Zároveň ale připouští, že ani jejich rodina není úplně tichá a klidná, protože se neustále odněkud ozývá hudba, když Pavel a dcery cvičí, ona sama si prozpěvuje v kuchyni a potichu nejsou ani jejich domácí mazlíčci, takže se prý rozhodně nikdy nenudí.
Nemá syna, ale nemrzí ji to
Jejich rušná domácnost byla ostatně i jedním z důvodů, proč se už před léty rozhodli odstěhovat se z Prahy a žít ve vlastním domě. Tehdy koupili starý mlýn v Netvořicích a zrekonstruovali ho. Bára se tak vrátila do svého dětství a uvědomila si, že venkov opravdu miluje. Jenže práce kolem domu a časté dojíždění do Prahy ji nakonec vyčerpalo a ani Pavel nebyl z neustálého pendlování nadšený. Mlýn tak prodali a na čas se vrátili do metropole, jenže je to pořád táhlo někam mimo velkoměsto. A řešení se našlo v podobě krásného domu v Říčanech. Ten se nachází ve čtvrti, kde se ulice jmenují po hudebních skladatelích a oni objevili nový domov v ulici, která nese jméno přímo symbolicky po slavném dirigentu a houslistovi Rafaelu Kubelíkovi.
Občas někdo položí Báře otázku, jestli nelituje toho, že má tři dcery a žádného syna. „Vůbec mě to nemrzí, protože synové mívají s otci konfrontační problémy. Ale holky budou tátu vždycky milovat,“ odpovídá s přesvědčením. Pavel Šporcl byl skvělým tátou i prvorozené Lily, která dnes používá příjmení Kodetová a věnuje se mimo jiné výtvarnému umění. Svoje netradiční jméno dostala po Bářině zamilované písničce z jednoho muzikálu. Prostřední Violeta krásně zpívá a výborně hraje na housle. Podle nich jí ostatně také pokřtili, protože už prý na první fotce z ultrazvuku měla ručičky v poloze, jako by držela housličky. A nespoutané „kodetovské“ geny zdědila nejmladší Sophie. Ta sice hraje na violoncello, ale nejvíc jí to prý táhne k divadlu, takže nejspíš ponese dál rodinnou hereckou tradici.
Zdroje: blesk.cz, idnes.cz, lifee.cz, aplausin.cz, zeny.iprima.cz
