Článek
Talentovaná herečka Klára Jerneková (†58) byla stejně křehká, jako její nejslavnější postava, Princezna Pampeliška. Navíc všechno až moc prožívala a když se zamilovala do muže svého života, chtěla tu být jen pro něj. Syna, který se z tohoto vztahu narodil, tak odložila ke svým rodičům. To proto, aby ji nezdržovaly mateřské povinnosti. Byla to ale úplně zbytečná oběť.
Náhoda, nebo cizí zavinění?
Jerneková neměla štěstí v lásce ani tehdy, ani o mnoho let později. Když k tomu připočteme, že najednou přestala v divadle dostávat role, ani se nemůžeme divit, že to s ní šlo velice rychle z kopce. Jeviště jí chybělo a když nemohla hrát, chodila alespoň do divadelního klubu, kde svým bývalým kolegům vyprávěla neuvěřitelné historky. Postupně se obklopila lidmi, kteří zneužívali její dobroty a jen z ní tahali peníze. Léky na spaní zapíjela alkoholem a jen krátce před smrtí prý viděla svou mrtvou babičku. To už bylo zřejmé, že má halucinace, jenže převoz do nemocnice odmítla.
Klára Jerneková na tom byla ke konci života hodně špatně
Stejně tak veškerou pomoc, kterou jí syn nabízel. Když ji sousedé tři dny neviděli vyjít z bytu, zavolali policisty, kteří ji našli v pokoji na podlaze, bez známek života a s rozbitou hlavou. Kláře Jernekové bylo pouhých padesát osm let, když 31. července 2003 zemřela. Její syn se nechal v nejednom rozhovoru slyšet, že mu smrt maminky přišla naaranžovaná a na jeho popud dokonce nechal své matce provést toxikologickou pitvu. Ta prokázala, že v krvi neměla ani stopu po alkoholu či jiných látkách přesto, že se všude kolem povalovaly prázdné láhve od alkoholu. Její smrt je tak dodnes záhadnou.
Hvězda Volka zářila jen krátce
Charismatický blonďák v tmavých brýlích a těsných kalhotách Miki Volek (†53) způsobil na české hudební scéně hotový poprask. Měl totiž úžasný chraplák a pohyboval se způsobem, který neměl obdoby. Stal se idolem pražské mládeže, což s sebou neslo spoustu pokušení. Navíc byl snad až moc sebejistý a nic kromě muziky ho nezajímalo. Však jí také obětoval úplně všechno a jak se mělo brzy ukázat, i zdraví.
Hrob Miki Volka na Olšanském hřbitově v Praze
Na pódiu byla ale vždy jako neřízená střela, sršel energií a vydal ze sebe maximum. Málokdo tehdy věděl, že si k tomu pomáhá prášky a alkoholem. Jenže jak už to v případě drog bývá, brzy musel zvyšovat dávky, protože se bez „dopingu“ zkrátka neobešel. A to byl začátek jeho smutného konce. Jeho hvězda tak zářila příliš krátce a když na konci šedesátých let odešel z kapely Olympik, šlo to s ním od desíti k pěti. Často býval bez peněz, životem se protloukal všelijak a brzy se také objevily zdravotní problémy. Jeho organismus byl zničený léky i pitím, tělo mu rychle vypovídalo službu a jeho citlivou duši sužovaly deprese.
Na druhou stranu to ale byl člověk, který prý nikdy nikomu neublížil, jen sobě. Kromě jiného i tím, že jako zapřisáhlý milovník rocknrollu nebyl schopný přijmout fakt, že se vkus publika zkrátka časem mění. A za žádnou cenu se mu nechtěl přizpůsobit. Začátkem devadesátých let byl na Mikiho Volka opravdu žalostný pohled. Dlouholetá závislost na alkoholu a lécích, která ještě zesílila po rozpadu jeho krátkého manželství, dokonala své 14. srpna roku 1996, kdy ve svém žižkovském bytě zemřel. Jeho tělo našli až po deseti dnech.
Tichý odchod něžné krásky
Na své okolí působila vždy srdečně a citlivě. Blanka Waleská (†76) měla obrovský herecký talent, takže se brzy prosadila nejen na divadelních prknech, ale i ve filmu. Navíc byla velmi krásná, takže mnoho mužů usilovalo o její přízeň. S některými sice krátce chodila, ale štěstím ji to nenaplňovalo. Pak si ale konečně přiznala, že ji přitahují ženy, a to byl ve čtyřicátých letech minulého století velký problém.
Ona se ale nenechala vázat dobovými konvencemi a dokonce si našla životní partnerku, což se brzy stalo doslova veřejným tajemstvím. Waleská si z toho ale nic nedělala a dál se věnovala milovanému herectví. V sedmdesátých letech ji ale začaly sužovat zdravotní problémy, takže odešla do penze. Sem tam ale vzala malou roličku v televizi, takže se objevila například v detektivním snímku Případ nevinné řeky. Žila klidně se svou přítelkyní ve společném pražském bytě, neměla děti a tak když zemřela, truchlili po ní jen přátelé, kolegové a její životní láska Eva. Ta svou partnerku přežila o celých jedenadvacet let.
Zdroje: ahaonline.cz, vlasta.cz, idnes.cz, novinky.cz, blesk.cz, reflex.cz
