Článek
Ve čtvrtek 3. září má zastupitelstvo města Litovel hlasovat o vydání nového územního plánu. Jeden z nejzásadnějších dokumentů pro budoucí rozvoj města najdeme v programu jako bod 6.8 – „Vydání Územního plánu Litovel“, úplně na konci části „Hospodaření s majetkem města“.
Územní plán přitom určuje, kde se bude stavět, kde zůstane zeleň, kudy mohou vést nové komunikace nebo jak bude možné využívat jednotlivé pozemky. Jeho dopady se nepočítají na jedno volební období, ale spíš na desetiletí. Přesto několik dní před hlasováním stále není veřejně dostupná finální podoba dokumentu, o jehož vydání mají zastupitelé hlasovat. Na webu města není dostupné ani aktuální vypořádání připomínek podaných při červnovém opakovaném veřejném projednání.
Proto jsem se na město obrátil v emailu a požádal o podkladový materiál předkládaný zastupitelstvu, zejména o aktuální odůvodnění a vyhodnocení připomínek. Místostarosta Lubomír Broza mi odpověděl, že finální verzi územního plánu na webu v současné chvíli vidět nemohu, protože materiály pro zastupitelstvo jsou před projednáním neveřejné a mají je k dispozici pouze zastupitelé. Veřejnost má počkat do projednání 3. září, po kterém mají být relevantní informace zveřejněny.
Město výslovně argumentuje tím, že stavební zákon mu zveřejnění finálního návrhu ani návrhu vypořádání připomínek před hlasováním neukládá. Mně jde o jinou otázku: zda způsob, jakým Litovel o novém územním plánu komunikuje, skutečně odpovídá snaze zapojit veřejnost a umožnit jí kontrolovat rozhodování ve chvíli, kdy to ještě má nějaký smysl.
Poprvé jsem předpokládal, že informovat bude město
První veřejné projednání nového územního plánu proběhlo v únoru 2025. Litovle.cz tehdy ještě neexistovalo, web vznikl až na přelomu ledna a února letošního roku. Ani mě tehdy nenapadlo, že by bylo potřeba připravovat nějaký vlastní informační servis. Považoval jsem za samozřejmé, že je především v zájmu samotného města, aby se o připravovaném územním plánu dozvědělo co nejvíce obyvatel a aby věděli, kdy a jak se k němu mohou vyjádřit.
Povinně zveřejňované dokumenty samozřejmě existovaly a kdo věděl, co hledá, mohl si je najít. Výraznější snahu vedení města průběžně vysvětlovat celý proces a aktivně připomínat obyvatelům, kdy mají možnost návrh ovlivnit, jsem ale nezaznamenal.
Když letos přišlo opakované veřejné projednání podstatně upraveného návrhu, litovle.cz už existovalo. Připravil jsem proto průvodce, zpřístupnil zveřejněné připomínky ve vyhledávatelné podobě a připomínal termín pro jejich podání. U dokumentu s takovým dopadem bych podobně aktivní komunikaci očekával také od města.
Informace byly dostupné. Ale bylo potřeba je hledat
Opakované veřejné projednání proběhlo 11. června. Připomínky bylo možné podávat ještě následujících patnáct dní, tedy do 26. června. Právě tohle období mi zpětně připadá na komunikaci města nejzajímavější.
Město na opakované veřejné projednání upozornilo také v červnových Litovelských novinách, a to už na titulní straně. Pozvánka uváděla termín a místo projednání, nikoli však následnou lhůtu pro podávání připomínek.
Internet Archive zachytil titulní stránku webu města 27. května a upozornění na územní plán na ní ještě bylo. V archivní kopii z 15. června, tedy pouhé čtyři dny po veřejném projednání, už na titulní stránce není. Do konce lhůty pro připomínky přitom zbývalo dalších jedenáct dní.
Neznamená to, že by město samotné podklady z webu odstranilo. Dokumentaci bylo možné dohledat dál. Člověk ale musel vědět, že ji hledá, a musel vědět, kam se pro ni proklikat. Přitom právě dny po veřejném projednání mi připadají jako ideální chvíle pro jednoduché upozornění na titulní stránce: připomínky můžete podávat do 26. června, tady najdete návrh a tady zjistíte, jak je podat.
Ještě názornější je komunikace města na Facebooku. V pátek 26. června v 7:23 ráno, tedy přímo v poslední den lhůty, zveřejnil oficiální facebookový profil města reel se starostou a místostarostou nazvaný „Přejeme vám krásné léto!“. Právě v poslední den lhůty tak vedení města prostřednictvím Facebooku obyvatele přímo oslovovalo, možnost podat připomínku k územnímu plánu ale nezmínilo.
O týden později, 3. července, město zveřejnilo další video věnované několika tématům. V jedné jeho části už se o územním plánu a podávání připomínek mluvilo. Jenže lhůta skončila 26. června.
Z načasování videí nelze usuzovat na motiv. Podstatné je, kdy se informace dostala k veřejnosti.
Připomínky jsou vyhodnocené. Veřejnost má na výsledek počkat
Dnem 26. června skončila možnost veřejnosti návrh připomínkovat. Tím samozřejmě neskončila práce na územním plánu. Pořizovatel musel podané připomínky vyhodnotit, návrh podle výsledků projednání upravit a připravit materiál k vydání zastupitelstvem.
To už dnes podle samotného města proběhlo. V reakci na příspěvek litovle.cz místostarosta napsal, že pořizovatel po ukončení projednání vyhodnotil uplatněné připomínky a námitky a zajistil úpravu návrhu v souladu s výsledky projednání. Materiál tedy není ve stavu, kdy by se teprve dokončoval. Existuje výsledný návrh, existuje vyhodnocení a zastupitelé je před hlasováním mají k dispozici.
Veřejnost je ale vidět nemá.
Město to vysvětluje poměrně otevřeně:
Stavební zákon přitom neukládá obci povinnost zveřejnit před hlasováním finální návrh územního plánu ani návrh vypořádání připomínek. Po vydání územního plánu budou příslušné dokumenty zveřejněny zákonem stanoveným způsobem […]
O stejné podklady jsem proto 27. srpna požádal také podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Na vyřízení žádosti má město standardně 15 dnů. Program zastupitelstva byl zveřejněn 26. srpna, tedy osm dní před jednáním, takže zákonná lhůta může uplynout až po hlasování.
To ale nechává otevřenou podstatnou otázku. Veřejnost měla do 26. června možnost říct, co jí na návrhu vadí. Pořizovatel připomínky vyhodnotil a podle výsledků návrh upravil. Několik dní před hlasováním zastupitelstva ale občan nemůže zjistit, co se s jeho připomínkou stalo a jak přesně vypadá dokument, o kterém budou zastupitelé hlasovat.
V praxi tak člověk, který v červnu podal připomínku třeba k využití pozemku ve svém okolí, před hlasováním z veřejných podkladů nezjistí, zda a jak byla zohledněna a tedy ani zda má důvod ještě před jednáním oslovit své zastupitele.
Zveřejnění výsledku už ukončeného procesu přitom neznamená další kolo připomínkování.
Nad rámec zákona?
O to zajímavější mi připadá další část odpovědi města. Místostarosta uvádí, že při pořizování nového územního plánu bylo podle názoru vedení postupováno nejen v souladu se stavebním zákonem, ale dokonce „i nad rámec zákonných požadavků z hlediska informování a zapojení veřejnosti“.
Ve věci pořizování nového Územního plánu Litovel bylo postupováno v souladu se zákonem č. 283/2021 Sb., stavebním zákonem, a to podle našeho názoru i nad rámec zákonných požadavků z hlediska informování a zapojení veřejnosti.
Jako příklad zmiňuje opakované diskuse se zastupiteli města a se zástupci místních částí. V další reakci doplnil také zapojení osadních výborů, jednání s jednotlivými občany, zástupci firem a dotčenými orgány.
To jsou relevantní informace o přípravě územního plánu a dokládají zapojení řady konkrétních aktérů. Méně už ale vypovídají o informování veřejnosti jako celku. Diskuse se zastupiteli, osadními výbory nebo jednotlivými občany není totéž jako veřejná dostupnost informací.
Právě tady vzniká zajímavý kontrast. U předchozích konzultací město říká, že v informování a zapojení veřejnosti šlo nad rámec zákona. Když jde o zveřejnění finálního návrhu a vypořádání připomínek před hlasováním, argumentuje tím, že zákon takové zveřejnění neukládá.
Pod postupem „nad rámec zákona“ bych přitom očekával právě něco takového: udělat pro otevřenost procesu něco navíc i tehdy, když to paragraf výslovně nepřikazuje.
Informace jsou nejcennější před rozhodnutím
Když si jednotlivé události seřadím za sebe, mám z komunikace nového územního plánu dost rozpačitý pocit. V době, kdy lidé návrh ještě mohli ovlivnit, byly potřebné informace dostupné, ale bylo nutné je aktivně hledat. Upozornění z titulní stránky zmizelo ještě před skončením lhůty. V její poslední den město zveřejnilo nové video starosty a místostarosty, ale konec připomínkování v něm nezmínilo. O týden později se informace o připomínkách v jiném videu objevila, jenže už po termínu.
Teď už připomínky podat nelze. Pořizovatel je vyhodnotil, návrh byl upraven a existuje materiál pro zastupitele. Tentokrát tedy informace existuje a není problém v tom, že by ještě nebylo co zveřejnit. Veřejnost si má pouze počkat, až materiál projedná zastupitelstvo.
To může být v souladu se zákonnými požadavky. U transparentnosti města mi ale samotný argument, že zákon dřívější zveřejnění nevyžaduje, jako měřítko nestačí. U dokumentu tohoto významu bych očekával, že město dostane informace k lidem ve chvíli, kdy se mohou zapojit, během běžící lhůty jim tuto možnost připomene a před konečným rozhodnutím jim umožní vidět, o čem se bude hlasovat.
Nejde o další kolo projednávání ani o prodlužování celého procesu. Transparentnost není jen to, že se dokument dříve nebo později objeví na webu. Důležité je také, zda veřejnost dostane informace ve chvíli, kdy ještě mají praktickou hodnotu.
A právě to se mi s tvrzením, že město při informování a zapojení veřejnosti postupovalo „nad rámec zákona“, těžko slučuje.
