Článek
Zastupitelstvo města Litovel 3. září vydalo nový územní plán. Pro hlasovalo 17 zastupitelů, nikdo nebyl proti a dva se zdrželi. Ještě před konečným hlasováním se rozhodovalo o návrhu územní plán v předložené podobě nevydat a vrátit jej k přepracování. Pro byli tři zastupitelé, devět proti a sedm se zdrželo.
Před hlasováním se debata vrátila k otázce, proč finální podklady nebyly zveřejněny. Zastupitel Aleš Hubáček se zeptal přímo: „Z jakého důvodu teda to nebylo zveřejněné?“ Upozornil, že skutečnost, že zveřejnění zákon neukládá, ještě neznamená, že město dokumenty zveřejnit nemůže. Mluvil přitom o lidech, kteří k návrhu podali připomínky, ale před rozhodnutím zastupitelstva neznali jejich konečné vypořádání.
Místostarosta Broza v reakci argumentoval tím, že veřejné projednání již skončilo a po zveřejnění vypořádání by lidé chtěli dále reagovat. „To, co vy tady požadujete, tak by se z toho stal chaos,“ uvedl. Podle jeho dalšího vysvětlení by nebylo jasné, která připomínka byla podána v termínu, která už po termínu a jak s dalšími podáními naložit. „Vznikne z toho takový chaos, že bychom se nedopracovali ke schválení územního plánu,“ pokračoval.
To, co vy tady požadujete, tak by se z toho stal chaos, kde bychom nevěděli, která přípomínka ještě byla podaná v terminu, která už po terminu, co teď s tou přípomínkou, která byla podaná po termínu […]
Tady se podle mě směšují dvě různé věci. Zveřejnění dokumentu neznamená otevření nového kola připomínkování. Lhůta pro připomínky mohla zůstat uzavřená a u zveřejněných podkladů mohlo být jednoduše uvedeno, že další připomínky již nelze uplatňovat. Hubáček nežádal o nové veřejné projednání. Ptá se, proč lidé před hlasováním neviděli materiál, podle kterého měli zastupitelé rozhodnout.
Jinde to jde. A nemusíme chodit daleko
Stačí se podívat do Olomouce. Ta u zasedání zastupitelstva veřejně zpřístupňuje program a podkladové materiály a po jednání také usnesení, výsledky hlasování, zápisy a záznamy jednání.
Týká se to i územního plánování. Na zasedání 8. června 2026 byl mezi veřejnými materiály přímo bod „Soubor změn č. X/2A ÚP Olomouc – vydání“. Veřejně byla dostupná důvodová zpráva i návrh usnesení, kterým zastupitelstvo soubor změn následně skutečně vydalo.
Ještě přesnější obdobu nabízí Nové Město na Moravě. Na zasedání 5. března 2018 byl bodem číslo 24 „Územní plán Nové Město na Moravě – vydání“. Na veřejné stránce zasedání byly spolu s ním dostupné předkládací materiály, dvě části vypořádání připomínek, rozhodnutí o námitkách, návrh územního plánu, jeho odůvodnění i výkresy.
Litovel samozřejmě nemá povinnost kopírovat Olomouc ani Nové Město na Moravě. Bylo by ale podle mě dobře, kdyby podobně otevřený přístup zvolila. Tyto příklady ukazují, že materiály k územnímu plánu lze zveřejnit před rozhodnutím zastupitelstva, aniž by se tím samo od sebe otevíralo nové veřejné projednání. A nic nenasvědčuje tomu, že by jejich zveřejnění způsobilo „chaos“.
Dozvíte se to po vydání
V dalším vysvětlení na litovelském zastupitelstvu zaznělo, že od veřejného projednání proběhly pouze nepodstatné úpravy, bylo doplněno odůvodnění a vypořádání stanovisek dotčených orgánů. Veřejnost se s těmito informacemi měla seznámit až po vydání územního plánu. Návrh předkládaný zastupitelstvu veřejný nebyl a jeho zveřejnění by podle tohoto vysvětlení mohlo být matoucí, protože by někdo mohl nabýt dojmu, že jej ještě může připomínkovat.
Praktický důsledek se ukázal o několik minut později. Na zastupitelstvu vystoupil občan, který připomínku k územnímu plánu podal. Před hlasováním stále nevěděl, proč jí nebylo vyhověno. Telefonicky se sice tentýž den dozvěděl, že byla zamítnuta, její odůvodnění ale neznal. Odpovědí bylo, že vypořádání bude zveřejněno poté, co bude územní plán schválen nebo neschválen.
Na zastupitelstvu následně zaznělo, že „kdokoliv mohl přijít nahlížet do toho spisu“ nebo se doptat některého zastupitele, jak byla jeho připomínka vypořádána.
Podklady před hlasováním na webu zveřejněny nebyly. Podle následného vysvětlení bylo možné přijít nahlédnout do spisu. Člověk ovšem musel vědět, že taková možnost existuje.
Jenže já jsem se zeptal
Nejde přitom o to, zda měla být moje připomínka přijata.
Dne 27. srpna jsem starostovi a místostarostovi napsal, že na webu nevidím finální verzi územního plánu ani vypořádání připomínek, a požádal jsem o zaslání podkladového materiálu předkládaného zastupitelstvu, zejména aktuálního odůvodnění a vyhodnocení připomínek.
Ještě tentýž den mi místostarosta Broza odpověděl, že finální verzi územního plánu na webu v danou chvíli vidět nemohu, protože materiály pro zastupitelstvo jsou před projednáním neveřejné a mají je k dispozici pouze zastupitelé. Požádal mě, abych „vyčkal do projednání na ZML a vše bude zveřejněno“.
O možnosti přijít před hlasováním nahlédnout do spisu v odpovědi nebylo nic.
O stejné podklady jsem 27. srpna požádal také podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zákon stanoví pro poskytnutí informace standardní lhůtu 15 dnů, takže tato žádost sama o sobě neznamenala nárok na odpověď ještě před zastupitelstvem.
O možnosti nahlédnutí do spisu jsem se dozvěděl až během samotného zastupitelstva. Týden předtím jsem se přitom na stejné informace přímo zeptal a ještě tentýž den dostal odpověď, že mám vyčkat do projednání.
Nejde o další kolo veřejného projednání. Připomínkovací proces měl své lhůty a ty skončily. Jde o to, zda má veřejnost před hlasováním zastupitelstva znát konečnou podobu dokumentu, o kterém se rozhoduje, a způsob, jakým byly vypořádány připomínky podané v řádném termínu.
V závěru debaty starosta hájil otevřenost města mimo jiné tím, že jsou jednání vysílána na YouTube, lidé vidí, jak kdo hlasuje, a „všechno se zveřejňuje“. V případě právě projednávaného územního plánu přitom několik minut předtím zaznělo, že návrh předkládaný zastupitelstvu veřejný není a doplněné informace budou veřejnosti dostupné až po jeho vydání.
Transparentnost podle mě není jen možnost informaci někde získat. Je to také ochota města informace o svém rozhodování aktivně zpřístupňovat veřejnosti.
V Litovli veřejnost finální podklady před hlasováním na webu najít nemohla a jejich zveřejnění bylo v debatě spojeno s rizikem dalších reakcí a „chaosu“. Jinde přitom města podklady před zastupitelstvem zveřejňují a lze doložit i případ, kdy veřejnost před rozhodnutím viděla návrh územního plánu, jeho odůvodnění i vypořádání připomínek.
Na samotném litovelském zastupitelstvu pak zaznělo, že do spisu mohl přijít nahlédnout kdokoliv.
Problém tedy nebyl v tom, že by veřejnost tyto informace před hlasováním vůbec vidět nesměla. Musela jen vědět, že si je má přijít najít.
Poznámka ke zdrojům: Záznam jednání zastupitelstva z 3. září 2026 jsem si pro účely citací archivoval, včetně jeho přepisu. Přímé citace v článku jsem ověřil proti záznamu.
