Článek
Silueta středních Čech brzy přijde o svou nejvýraznější dominantu. Dvojice červenobílých stožárů u Českého Brodu, známá jako vysílač Liblice B, se po téměř padesáti letech existence stane minulostí. Nejvyšší stavba v České republice s výškou 355 metrů nepřežije podzim roku 2026, odstřel obřích věží je naplánován na termín od 12. do 16. října. Hned po samotném zřícení bude do konce listopadu probíhat rozřezávání a odklízení ocelových konstrukcí.
Proč k tak radikálnímu kroku dochází? Důvody jsou čistě pragmatické a ekonomické. Unikátní komplex byl spuštěn v roce 1976 a díky výkonu 1,5 megawattu šlo o nejvýkonnější středovlnný vysílač ve střední Evropě. Sloužil dlouhá desetiletí jako klíčový bod rozhlasového vysílání. Český rozhlas odsud vysílal do konce roku 2021, následně zde našlo dočasné útočiště Country Radio. I to však přešlo kompletně na digitální šíření a k 31. březnu 2025 stožáry definitivně utichly. Zásadním problémem je navíc končící certifikovaná životnost nosných kotvicích lan, která vyprší 31. prosince 2026.
Záchrana bez ekonomického smyslu
Plánovaná likvidace vyvolala vlnu nostalgie i sepisování petic za zachování této technické památky. Proč se tedy nenašel žádný zachránce? Hlavní překážkou je astronomická finanční zátěž spojená s údržbou. Pouhá kompletní obnova kotvicích lan by stála přibližně 120 milionů korun. Dalších 25 milionů by spolkla obnova protikorozní ochrany ocelové konstrukce a zhruba 25 milionů by vyžadovala nezbytná modernizace výtahů. Celková částka za jednorázovou záchranu se tak blíží částce 170 milionů korun, a to do ní nepočítáme běžný provoz.
Tato investice má přitom nulovou návratnost, jelikož komerční provozovatelé o středovlnný éter dávno ztratili zájem. České Radiokomunikace, kterým stavba patří, se pokusily stožáry prodat i nabídnout státu jako strategický záložní komunikační bod pro krizové situace. Oslovena byla ministerstva i záchranné složky, jednání však skončila neúspěchem. Stát zjevně usoudil, že v éře optických sítí a satelitů je cena za údržbu středovlnného obra příliš vysoká.
Často zaznívá romantická myšlenka zachovat vysílače alespoň jako technologický skanzen a z jejich vrcholu šířit extra výkonný multiplex digitálního rádia (DAB+) nebo televize (DVB-T2). Tento nápad však zcela naráží na fyzikální realitu. Extrémní výška stožárů a jejich patentovaná konstrukce (tzv. ARPO) obklopená klecí drátových vodičů byla fyzikálně navržena a vyladěna přesně pro obrovské vlnové délky středních vln. Pro moderní digitální sítě, fungující na velmi krátkých vlnách, je tato soustava prakticky nepoužitelná. Využít stožáry jen jako nosiče běžných antén by pak znamenalo platit za monstrózní údržbu tam, kde by stejnou práci zastala mnohem menší a levnější věž. Ke všemu by takto gigantický vysílací bod znamenal prakticky neřešitelnou mezinárodní kmitočtovou koordinaci u Českého telekomunikačního úřadu.
Co vyroste místo legendy?
Odstřel se jeví jako nevyhnutelný. S vysílačem však odejde i kus historie z dob, kdy rádio představovalo, hned po odborných časopisech, mnohdy jediný spolehlivý zdroj vědění a kdy signál z Liblic doletěl odrazem o ionosféru až k protinožcům. Ačkoliv středovlnný éter díky desítkám zahraničních stanic žije dál a na lepších přijímačích je co ladit, Česká republika už do něj nepromluví.
Zůstává zásadní otázka, co rovinatý prostor po vysílačích u dálnice D11 zaplní. Obyčejné pole nebo romantický ovocný sad to podle dosavadních indicií nebudou. Klíčovým aktivem pozemku je vedle skvělé dopravní dostupnosti jeho masivní napojení na elektrickou síť, původně dimenzované pro energeticky nenasytný 1,5MW vysílač.
Odpověď lze hledat v nedávné minulosti. Po demolici zbraslavského vysílače vyrostlo na jeho místě největší datové centrum ve střední a východní Evropě. Pozemky u Českého Brodu tak představují vysoce atraktivní lokalitu pro vznik velkého logistického nebo průmyslového centra. Další velmi reálnou možností, pro kterou hraje silná elektrická infrastruktura, je obří solární park. Větrné elektrárny jsou zde méně pravděpodobné, jelikož polabská nížina nedisponuje větrnými podmínkami srovnatelnými s horskými oblastmi.
Jisté je tak zatím jen jedno: zánik liblického vysílače bude tečkou za dobou, kdy lidstvo budovalo technologické obry jen proto, aby mohl jeden hlas promluvit k milionům na druhé straně planety.
