Článek
Minulá vedra byla tak neúnosná, že kdo nemusel, nevycházel ven. Kritické to bylo zejména pro malé děti, nemocné a seniory. Po touženém ochlazení přišly ale vydatné deště, které mnohým lidem bohužel vzaly domov.
Nemusíme bloumat v daleké minulosti, abychom si vzpomněli na rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku v roce 2022. Vypukl během dlouhé vlny veder a šířil se neuvěřitelnou rychlostí. Čeští hasiči s ním bojovali týdny a došlo k velikým škodám. O rok dříve udeřilo na jižní Moravě tornádo, které v České republice dosud nemělo a nemá obdoby.
I přesto, že jsme dle geografického rozdělení v mírném podnebném pásu, postihují nás katastrofy, které jsou pro lidstvo nesmírně ohrožující. A mnozí z nás to pocítili na vlastní kůži.
A mě přirozeně zajímá, jak to bude dál? Budeme rok co rok zažívat katastrofické scénáře, které ohrožují naše domovy i životy? Začneme změnu klimatu brát vážně, nebo před ní budeme nadále zavírat oči?
Jeden z odborných článků hovoří následovně:
„Průměrné teploty i extrémní vedra dosahují vyšších hodnot na všech kontinentech a je to dáno změnou klimatu způsobenou člověkem:
- Vlna veder, která by se v předindustriálním klimatu vyskytla jednou za 10 let, se nyní za stejné období vyskytne 2,8krát a bude o 1,2 °C teplejší. Při globálním oteplení o 2 °C se vyskytne 5,6krát a bude o 2,6 °C teplejší.
- Vlna veder, která by se v předindustriálním klimatu vyskytla jednou za 50 let, se nyní za stejné období vyskytne 4,8krát a bude o 1,2 °C teplejší. Při globálním oteplení o 2 °C se vyskytne 13,9krát a bude o 2,7 °C teplejší.
Toto jsou celosvětově zprůměrované hodnoty pro méně intenzivní vlny veder. U extrémních vln veder a v konkrétní lokalitě však může být v důsledku změny klimatu pravděpodobnost až několikasetkrát vyšší.“ (online)
A s povodněmi je to podobně.
„Extrémní srážky jsou v důsledku změny klimatu způsobené člověkem častější a intenzivnější na většině území světa. Zejména to platí v Evropě, většině Asie, střední a východní části Severní Ameriky a v některých částech Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie.
Změna klimatu může přívalové deště ovlivnit dvojím způsobem. Zaprvé platí, že teplejší atmosféra „udrží“ více vlhkosti…Zadruhé pak má změna klimatu vliv na četnost výskytu podmínek, při nichž dochází k intenzivním srážkám – bouřím a náhlým přívalovým dešťům.“ (online)
Nicméně citovaný článek rovněž zdůrazňuje, že nemůžeme jednoznačně říci, že změna klimatu způsobuje v přímém důsledku katastrofickou událost, jelikož se vždy jedná o složitý soubor příčin. „Změna klimatu nicméně může mít vliv na to, jak pravděpodobná a jak intenzivní určitá událost je, a tedy i jaký dopad má na osoby, majetek a přírodu.“ (online)
Srovnatelně hovoří i zastánci Greenpeace a podotýkají, že i usilovná protipovodňová opatření následky krize nezabrzdí.
K extrémnímu počasí bohužel dochází po celém světe, a i z výše uvedených faktů nelze tvrdit, že se nás to netýká. Je možné dokládat stovky, možná tisíce článků a studií o tom, že se planeta otepluje.
Co tedy dělat? Jak pomoci odvrátit klimatickou krizi či globální oteplování.
Evropská komise zdůrazňuje, že pokud chceme globální oteplování zastavit úplně, musíme celosvětově dosáhnout nulových čistých emisí CO2.
Jako jednotlivci se musíme snažit snížit konzumní způsob života - umírnit konzum stále nového a nového oblečení, elektroniky, jednorázových obalů, plastů apod.
Nejen, že během výroby (zejména fast fashion a jednorázových obalů) je vyprodukováno velké množství emisí, ale jsou rovněž spalována fosilní paliva. Jejich spalování, ale i těžba je pro klimatické změny kritická.
Problematická je i přeprava (a to nejen letecká) veškerého nakoupeného zboží a obalů, zejména z Asie, kde dochází k ultra fast výrobě snad všeho. A stejně ultra rychlé je i produkování emisí.
Problematické je i maso. Proč? Konzumuje se ho příliš.
„K chovu hospodářských zvířat se používá okolo 30 procent půdy (počítáme-li jí bez té, kterou dosud pokrývá led). Kácíme obrovské množství stromů, abychom měli místo pro pěstování plodin, kterými krmíme hospodářská zvířata. Nejproblematičtější je z pohledu ochrany životního prostředí hovězí maso, protože vyžaduje nejvíc půdy. Když to přepočítáme na produkci skleníkových plynů, pak činí porce kuřecího nebo vepřového přibližně 20 procent emisí jedné porce hovězího masa. Krávy také produkují enormní množství metanu, nebezpečného skleníkového plynu přispívajícího ke změně klimatu, a jejich stále se zvětšující chov může za téměř 10 procent jejich produkce.“ (online)
Asi je zřejmé, co můžeme udělat sami, jako jednotlivci. Zcela zásadní je však omezení fosilního průmyslu a těch korporací, které drancují životní prostředí. Spotřebitelé by si měli uvědomit, od koho nakupují a jaké firmy podporují. Nutná je i činnost politiků. Víc než ti naši se ale musí vzpamatovat zejména v Asii, neboť jejich uhlíková stopa je devastující.
Sami se můžete vyhnout líbivým nákupům na platformách Temu, Shein či Trendyol, neboť se jedná o onu fast výrobu, která má za následek nadměrné produkování emisí a nárůst klimatické krize.
Za vrchol veškerého pokrytectví pak považuji srdceryvné soucítění známých osobností s těmi, kteří byli povodněmi zasažení a zároveň propagují tato internetová tržiště.
Pakliže se jako jednotlivci i korporáty nevzpamatuje a budeme nadále konzumovat naši planetu bez ohledu na udržitelnost, globální oteplování bude narůstat a klimatická krize gradovat.
V konečném důsledku je pak pravděpodobné, že budeme muset čelit v budoucnu narůstající intenzitě extrémnímu počasí jako v minulých hodinách a dnech.
Níže si můžete prohlédnout přehled toho, jak klimatické změny souvisejí s konkrétní událostí.
Zdroje:
