Článek
Pan propiska
„Pan propiska opět úřaduje. Znovu má výhrady k normě, ale přesto zase podepsal. Neuvěřitelný to člověk.“ Píše jedna z diskutujících pod článkem, který se zabývá tématem podepsání novely k navýšení koncesionářských poplatků. A lidé souhlasí.
Tento příspěvek nasbíral přes 500 lajků. Celý článek, kterého se diskuze týká, čítá více než 3 500 komentářů, přičemž obsahem téměř poloviny z nich je všeobecná nespokojenost s navýšením poplatků za českou televizi a český rozhlas
Více než 30 % komentujících pak kritizuje našeho pana prezidenta za to, že novelu podepsal, i přesto, že k ní měl výhrady. O čemž informují mnohá média.1 2 Lidé mu v této souvislosti mají za zlé, že podepisuje téměř vše, co mu pětikoalice předloží. I přesto, že se tento názor může zdát poněkud krátkozraký.
Stejně jako komentář opozičních hnutí ANO a SPD, které se „změny neúspěšně snažily odmítnout. Slíbily do budoucna poplatky nahradit financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu, což by ale podle současné koalice fakticky znamenalo zestátnění těchto veřejnoprávních médií a jejich podřízení vládnímu vlivu.“ (Novinky.cz, online)
Co si od toho opoziční strany slibují nebo zdali informaci o zestátnění nezmínily schválně se můžeme pouze domnívat. Pravdou však je, že samotné nahrazení by nebylo vůbec snadné, jelikož by se jednalo o mnohamiliónové náklady pro již tak rozdrancovaný státní rozpočet.
Z pár drobných statisíce
Zatímco si za rozhlas připlatíme o 10 Kč měsíčně více a místo původních 45 Kč budeme zřejmě od 1. 5. 2025 platit 55 Kč. U české televize dojde k navýšení o 15 Kč, a to ze 135 Kč na 150 Kč.
Ruku na srdce, každý z nás je zřejmě schopen ušetřit 25 Kč měsíčně navíc a tato částka ho nikterak nezruinuje, ale jde o princip neustálého zdražování. Dalo by se dlouze hovořit o tom, že tento krok současné koalici nijak na popularitě nepřidá.
A jistě, jsou tu domácnosti, jejichž rozpočet je již tak velmi napjatý. O osvobození mohou žádat ti, jejichž příjem je nižším než 2,15násobek životního minima za uplynulé kalendářní čtvrtletí.
Kritické ale může být zdražení pro firmy. Zatímco malé podniky do 24 zaměstnanců jsou od poplatků osvobozeny, velké firmy může stát podpis novely statisíce. Nově se jim totiž bude konečná suma počítat podle počtu zaměstnanců, kteří jsou ve firmě zaměstnáni na hlavní pracovní poměr. 3
Firmy, které mají více než 500 zaměstnanců, by byly dle změn nuceny uhradit stonásobek poplatku.
Co konkrétně má novela změnit?
Mimo výše uvedené informace, které se týkají samotného navýšení a osvobození od poplatku pro malé firmy, by se měly poplatky zvyšovat podle inflace (při dosažení 6 procent kumulované inflace). Nově navrhované zvýšení tak zřejmě není poslední.
Změny jsou zásadní i pro firmy s vozidly, které mají přijímač. I za to budou muset platit.
A tak není divu, že jsou lidé nespokojení. Pětikoalice slibovala lepší časy a zatím si každý saháme hlouběji a hlouběji do kapsy. Pan prezident, v diskuzích nejčastěji časovaný jako onen pan propiska či stroj na podpisy, potažmo loutka podpisů je bohužel terčem kritiky. A to za alibistický postoj: „mám výhrady, ale podepisuji.“
Další potíže
Mimo vše výše uvedené se objevují informace4 o tom, že zahraniční právník Benoit Le Bret se zkušenostmi z Evropské komise a s více než třicetiletou praxí v oblasti evropského práva zaslal do kanceláře našeho pana prezidenta dopis, ve kterém upozorňuje na neslučitelnost navrhované novely s právem Evropské unie.
Jak píše jeden ze zdrojů uvedený níže „Dopis varuje, že novela zákonů o České televizi a Českém rozhlase nebyla včas oznámena Evropské komisi, jak vyžaduje směrnice EU 2015/1535. Podle právníka může mít tento krok závažné důsledky. Zákon, který nebyl oznámen, může být považován za nevymahatelný a české soudy ho mohou ignorovat.“
A to není jediný problém, na který je upozorňováno. V rovině veřejné podpory může být problematická povinnost úhrady pro vlastníky chytrých telefonů a rovněž i zmiňovaný závazek pro firmy podle počtu zaměstnanců. Tyto změny mohou být údajně v rozporu s klíčovými principy a pravidly vnitřního trhu.
Běžný občan by si pomyslel, že jsou to poměrné závažné aspekty jak novely samotné, tak pro konečný důsledek, který se dotkne každého jednoho uživatele.
Proč toto vysokým ústavním činitelům uniklo je otázka.
Zdroje:
