Hlavní obsah

Nejzvrhlejší nacistka: mezi vězni v koncentračním táboře chodila polonahá a prý sbírala lidskou kůži

Foto: "Public Domain: Buchenwald Concentration Camp, WWII (NARA)" by pingnews.com is marked with Public Domain Mark 1.0.

Ilse Koch si v Buchenwaldu vysloužila přezdívku „Čarodejnice“. Její sadismus neměl hranic – vězně nechávala trestat za pouhý pohled a v táboře se předváděla polonahá.

Článek

Manželka velitele, královna hrůzy

Ilse Köhlerová se narodila v roce 1906 v Drážďanech do rodiny dělníka. K nacistickému hnutí přilnula už na počátku třicátých let a v roce 1936 si vzala Karla Ottu Kocha, ambiciózního důstojníka SS. O rok později se Koch stal velitelem nově zřízeného koncentračního tábora Buchenwald u Výmaru – a právě tady se z nenápadné ženy stala jedna z nejobávanějších postav celého táborového systému.

Polonahá mezi vězni

Jedním z nejznámějších projevů jejího sadismu bylo, že se procházela táborem v provokativním oblečení, někdy téměř polonahá. Projížděla na koni kolem vězeňských baráků a sledovala, kdo se na ni podívá. Každý muž, který zvedl oči, byl přísně potrestán – bitím, samovazbou, případně rovnou odvlečen k výslechu. Pro vyhladovělé a zdecimované vězně šlo o rafinované ponížení, kterému se nedalo nijak uniknout.

Hrůzná sbírka z lidské kůže

Nejděsivější kapitolou příběhu Ilse Koch je její údajná sbírka předmětů z tetované lidské kůže. Podle svědectví přeživších si nechávala vybírat vězně s výraznými tetováními. Ti byli zavražděni a jejich kůže stažena, vydělána a zpracována na stínidla lamp, obálky knih či rukavice. Během poválečných procesů se ovšem část těchto obvinění nepodařilo jednoznačně prokázat – stínidla, která měla pocházet z lidské kůže, nebyla při analýze potvrzena. To ale nic nemění na tom, že desítky svědků shodně vypovídaly o jejím zvrhlém zájmu o tetování vězňů. Koch si zkrátka libovala v atmosféře teroru.

Dvojí soud a pochybná milost

Karl Otto Koch skončil paradoxně z rukou vlastních lidí – SS ho v dubnu 1945 popravilo. Ilse Koch byla po válce zatčena Američany a v roce 1947 odsouzena k doživotí. Jenže pak přišel zvrat, který dodnes budí emoce: americký vojenský guvernér generál Lucius D. Clay jí trest v roce 1949 snížil na čtyři roky s odůvodněním, že důkazy proti ní nebyly dostatečné. Rozhodnutí vyvolalo obrovské pobouření na obou stranách Atlantiku.

Německé úřady ji proto znovu zatkly a v roce 1951 postavily před soud v Augsburgu. Tentokrát padl definitivní verdikt, doživotí bez možnosti milosti. Ilse Koch strávila zbytek svých dní ve věznici v bavorském Aichachu, kde 1. září 1967 spáchala sebevraždu oběšením. Bylo jí šedesát jedna let.

Zdroje

https://plus.rozhlas.cz/nacisticke-bestie-pribeh-ctyr-krutych-dozorkyn-z-koncentracnich-taboru-9392591/2

https://oteuamc.tv/canal-historia/

https://jewishvirtuallibrary.org/ilse-koch

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ilse_Kochov%C3%A1

https://biographics.org/ilse-koch-biography-the-nazi-bitch-of-buchenwald/

Obrázek

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz