Článek
Sebevražda matky a cesta k nacismu
Narodila se 7. října 1923 ve vesnici Wrechen v Meklenbursku jako třetí z pěti dětí zemědělského dělníka Alfreda Grese. Život mladé Irmy poznamenala tragédie, když jí bylo pouhých třináct let. Její matka spáchala sebevraždu vypitím kyseliny chlorovodíkové poté, co zjistila, že ji manžel dlouhodobě podvádí. Ve škole jí to příliš nešlo, a tak ji brzo opustila. Pracovala na farmě a později jako prodavačka v mlékárně.
Proti vůli otce se připojila k Bund Deutscher Mädel, dívčí organizaci nacistů. To způsobilo rozkol v rodině. Grese postupně fascinovala nacistická ideologie a militarismus, který ji poskytoval jasný smysl života. Zkusila získat místo zdravotní sestry v sanatoriu SS, ale nebyla přijata. V červenci 1942, ve svých osmnácti letech, se dobrovolně přihlásila jako dozorkyně do koncentračního tábora Ravensbrück.
Kariéra v říši smrti
První ostruhy si Grese vysloužila právě v Ravensbrücku. Po třítýdenním výcviku zaměřeném na posílení fanatické oddanosti nacistickému rasovému ideálu se zpočátku zdála být nesmělá a slušná. Prý se dokonce omlouvala vězňům. Jenže to trvalo jen několik dní. Pak se projevila její temná stránka.
V březnu 1943 byla převelena do Auschwitz-Birkenau, kde rychle stoupala v hierarchii. Už ve dvaceti letech se stala druhou nejmocnější ženou v táboře a měla na starosti až 30 tisíc vězňů, především z Polska a Maďarska. Kombinace její brutality a nevinné andělské tváře jí vynesla přezdívky „Krásná bestie“, „Osvětimská hyena“ nebo „Hyena z Osvětimi“.
Chodící teror v těžkých holínkách
Grese se po táboře procházela v na míru šité černé uniformě SS, těžkých černých holínkách a s pistolí a bičem u pasu. Vězně bila, kopala do nich, poštvávala na ně své vyhladovělé německé vlčáky. Podílela se na selekci nově příchozích vězňů – rozhodovala, kdo bude pracovat a kdo zamíří rovnou do plynové komory.
Pomsta osvobozených vězňů
V lednu 1945, když se sovětská armáda blížila k Osvětimi, byla Grese nakrátko převelena zpět do Ravensbrücku a následně v březnu 1945 do Bergen-Belsenu. Britské síly osvobodily Bergen-Belsen 15. dubna 1945. Grese se rozhodla v táboře zůstat a prý působila arogantně, když se Britové objevili.
Po osvobození tábora si s ní vězni vyřídili účty – strčili jí hlavu do záchodu. Bylo to ponížení, které odpovídalo jejím vlastním zvěrstvům. Poté byla zatčena a uvězněna.
Proces a poprava
Belsenský proces začal 17. září 1945 a trval 54 dní. Grese stála před soudem s 44 dalšími obžalovanými. Prohlásila se za nevinnou. Během procesu jí dělalo problémy kontrolovat záchvaty smíchu, když poslouchala vyprávění o bití vězňů. Neprojevila ani špetku soucitu s oběťmi.
Rozsudek zněl: trest smrti oběšením. Grese podala odvolání jako jediná z odsouzených, ale bylo zamítnuto. Těsně před popravou 13. prosince 1945 zpívala nacistické písničky.
Zdroje
https://www.reflex.cz/clanek/historie/104479/na-osvetimskou-hyenu-cekala-sibenice-pred-75-lety-byla-popravena-kruta-dozorkyne-irma-grese.html
https://warfarehistorynetwork.com/article/irma-grese-the-blonde-beast-of-birkenau-and-belsen/
https://epochaplus.cz/nacisticke-bestie-dozorkyne-ktere-vas-budou-strasit-ve-snech/
https://www.reflex.cz/clanek/historie/104479/na-osvetimskou-hyenu-cekala-sibenice-pred-75-lety-byla-popravena-kruta-dozorkyne-irma-grese.html
https://epochaplus.cz/nacisticke-bestie-dozorkyne-ktere-vas-budou-strasit-ve-snech/
https://www.upi.com/Archives/1945/12/14/Belsen-Beast-Irma-Grese-hanged-with-nine-other-horror-camp-aides/9191481832607/
https://www.stream.cz/world-history-cz/poprava-irmy-grese-nacisticke-bestie-ktere-vezni-strcili-hlavu-do-zachodu-65310596
Obrázek
„Irma Grese - The Beast of Belsen“ by Jason M Ramos is licensed under CC BY 2.0.
