Článek
Taky jsem ten film neviděl a tak si říkám ovlivněn diskutéry na Seznamu: asi to bude hrozně jednostranný. Jako že matky s dětmi trpí v zimě, promočené, o hladu a bez vody, někde v lese a přitom chtějí nelegálně překračovat hranice a působit rozvrat. Mělo by se to vyvážit.
Co třeba natočit film o statečných pohraničnících? Nějaký silný, lidský příběh, nejlépe otec roztomilých dvojčátek, který střeží hranici proti nepřátelským narušitelům, aby měli lidé klid na práci. Dalo by se to okořenit humornými historkami chlapů, jak se škádlí, ale pomáhají si v boji, proti ošklivě vypadajícím migrantům, co smrdí, nadávají a házejí šutry. Ale my vlast ubráníme, ještě že máme ty kalašnikovy s ostrýma, chlapi (já vím, Wojsko Polskie nemá kalachy, ale karabinek szturmowy vz. 96 Beryl).
Takový Král Šumavy by byl vhodná inspirace, to byl skutečně řemeslně dobře udělaný film a jaký měl úspěch.
Čím to, že když se někde na světě nějaká vláda vzteká na umělce, že ji nezobrazují pravdivě a natáčí pak své vlastní, vládní filmy, hrdinové jsou vojáci s ostrýma, a když nějaký filmař točí film o utrpení lidí, hrdinové jsou obyčejní lidi.
Na polské hranici s Běloruskem zemřelo minimálně 14 běženců včetně malých dětí (zdroj). Skutečné číslo se pravděpodobně nikdy nedozvíme. Zemřeli i dva polští vojáci: jeden logistik mimo hraniční oblast v době odpočinku a druhý voják se smrtelně zranil vlastní zbraní.
To, že v 21. století na hranici evropské unie umírají civilisté, ženy a děti je prostě špatně. To je neoddiskutovatelné. Že tito lidé byli zbraní hybridní války Ruska a Běloruska s Evropou je taky fakt. Jenže my jsme civilizovaný svět a nemůžeme se chovat jako diktatury. V Evropě má život hodnotu. Tvářit se, že to deset metrů za žiletkovým plotem už neplatí, není morální. Snažit se zastavit migraci tím, že se budeme dívat, jak lidé kousek od nás umírají, prostě není správné.
V Polsku to vědí. Sice polští katoličtí nacionalisté vykřikují „Tylko świnie siedzą w kinie“, ale film o tomto víkendu vidělo přes 137 tisíc diváků, což je celkem rekordní číslo. Agnieszka Holland řekla: ten film se stal národní terapií.
A asi to tak bude.
---
Po publikování článku jsem narazil na následují video. Je drsné a je k tématu. Odložím si zde na něj odkaz.