Článek
Distribuce akutních lůžek nereaguje na rostoucí podíl starší populace a výskyt chronických onemocnění. V roce 2019 mělo 75 % seniorů (65 let a starší) dlouhodobé zdravotní potíže, přičemž s věkem narůstá i počet zdravotních komplikací. Tyto faktory zvyšují riziko hospitalizací, včetně těch opakovaných. Častější a složitější hospitalizace seniorů na akutních lůžkách zvyšují tlak na zdravotní systém a představují značnou ekonomickou zátěž. Během dlouhých akutních hospitalizací se rovněž zvyšují rizika související se samotnou hospitalizací, například z důvodu nízké mobility a absence aktivizace pacientů, úbytku svalové hmoty, rizika nemocničních infekcí a dalších.
V tomto grafu přinášíme srovnání vybraných evropských států z hlediska struktury jejich nemocničního lůžkového fondu v rámci systému zdravotní péče. Z dostupných dat Eurostatu za rok 2023 vyplývá, že při přepočtu na obyvatele si Česká republika ve srovnání s ostatními sledovanými státy nevede výrazně hůře z hlediska celkového počtu nemocničních lůžek. Relativně vyšší počet lůžek dlouhodobé péče je však zřejmě ovlivněn metodikou vykazování, konkrétně započítáním odborných léčebných ústavů a lázeňských zařízení, což potvrzuje i porovnání s daty Českého statistického úřadu.
Výrazné rezervy přetrvávají zejména v oblasti rehabilitačních lůžek, která představují klíčový mezistupeň mezi akutní a dlouhodobou péčí. Vyšší dostupnost rehabilitační péče má potenciál přispět k rychlejšímu ukončení hospitalizace a ke snížení celkových nákladů na léčbu. Pro ilustraci, Polsko disponuje velmi nízkým počtem lůžek dlouhodobé péče, ze sledovaných zemí má však zároveň jeden z nejvyšších počtů rehabilitačních lůžek na obyvatele, srovnatelný s Německem. Německo přitom ve své oficiální statistice lůžka dlouhodobé péče jako samostatnou kategorii neuvádí.
Graf 1: Nemocniční lůžka v Evropě (celkem vs. psychiatrická péče)
Data Eurostatu umožňují rovněž srovnání podílu psychiatrických lůžek na celkovém počtu nemocničních lůžek. Z těchto dat vyplývá, že psychiatrická lůžka se ve sledovaných zemích podílejí na celkovém počtu nemocničních lůžek zpravidla v rozmezí přibližně 10 až 23 %. Česká republika se s podílem přibližně 13,6 % nachází blízko středu tohoto rozpětí. Výrazně vyšší podíl psychiatrických lůžek vykazuje Nizozemsko, kde dosahuje zhruba 31 %. Vyšší hodnoty jsou patrné také v Dánsku, Švédsku a Švýcarsku, kde se podíl psychiatrických lůžek pohybuje okolo 21–23 %. Naopak Rakousko a Polsko patří mezi země s nejnižším podílem psychiatrických lůžek, přibližně na úrovni 10 %. Tato zjištění ukazují, že rozdíly mezi státy nejsou dány pouze absolutním počtem lůžek, ale především celkovým nastavením systému péče a jeho vazbami na ambulantní, komunitní a sociální služby.
Při srovnání celkového počtu nemocničních lůžek na obyvatele je patrné, že státy s vyšší lůžkovou kapacitou zpravidla udržují širší strukturu lůžkového fondu, včetně významnějšího zastoupení rehabilitačních a dlouhodobých lůžek. Naproti tomu země s nižším počtem lůžek na obyvatele, zejména Dánsko, zvolily v posledních desetiletích odlišnou strategii založenou na cílené redukci nemocničních kapacit a současném systematickém posilování péče mimo nemocnice.
Graf 2: Jak se liší skladba nemocničních lůžek napříč Evropou
Dánská zdravotnická reforma vedla ke koncentraci akutní péče do menšího počtu vysoce specializovaných nemocnic, k výraznému rozvoji jednodenní chirurgie a k přesunu řady výkonů do ambulantního sektoru. Současně byly posíleny komunitní a obecní zdravotní a sociální služby, které přebírají významnou část péče po propuštění z nemocnice. Konkrétním příkladem je rozvoj modelů Hospital at Home, umožňujících poskytování vybraných akutních i následných zdravotních služeb v domácím prostředí pacienta, v úzké koordinaci s praktickými lékaři a obecními službami. Tento integrovaný přístup přispívá ke zkracování hospitalizací, snižování potřeby lůžkové péče a efektivnějšímu využití kapacit, aniž by docházelo ke zhoršení dostupnosti či kvality péče. Podíl psychiatrických lůžek na celkovém lůžkovém fondu přitom zůstává v těchto systémech relativně stabilní, což potvrzuje, že klíčovým faktorem úspěchu není absolutní počet lůžek, ale způsob organizace a návaznosti jednotlivých forem péče.
Shrnutí
- Česká republika disponuje vysokým počtem nemocničních lůžek, jejich struktura je však dlouhodobě orientována především na akutní péči a neodpovídá současným demografickým a epidemiologickým trendům.
- Klíčovou výzvou do budoucna není další rozšiřování nemocniční kapacity, ale její restrukturalizace směrem k rehabilitační, následné a komunitní péči.
- Stabilní podíl psychiatrických lůžek v evropských zemích potvrzuje, že efektivita systému závisí především na organizaci péče a její návaznosti, nikoli na absolutním počtu lůžek.
Zdroje
Autor: Karel Mikulčák
Další články najdete na našem webu www.efektivnizdravotnictvi.cz
