Krácení daní, nebo jen další bič na OSVČ? EET 2.0 se blíží

Ano, krácení daní bude zase o něco těžší. To si myslí hlavně ti, kteří jsou přesvědčeni, že právě to tvoří hlavní náplň práce každého živnostníka. Ministerstvo financí představilo návrh nové generace evidence tržeb, takzvané EET 2.0. Zákon je zatím v připomínkovém řízení, ale česká veřejnost má, jak bývá zvykem, jasno dávno předtím.

Pro část veřejnosti nikdy elektronická evidence tržeb nebyla nástrojem digitalizace. Fungovala spíše jako psychologická úleva, potvrzení, že živnostník bude konečně pod dohledem. Jenže debata kolem EET 2.0 ukazuje, že realita je složitější, než jak ji líčí jednoduché příběhy o podvodnících za pultem.

Tady naráží systém na svůj největší problém. Drobní živnostníci a majitelé malých kaváren poctivě instalují pokladny a ladí připojení, zatímco ti, kdo ovládají sofistikované způsoby daňové optimalizace, si s tím starosti nedělali a nedělají dodnes. Šedá ekonomika nefunguje na principu zapomenuté účtenky v restauraci, ale na úplně jiné úrovni, kam pokladna prostě nedosáhne.

Ministerstvo financí ujišťuje, že nový systém bude technologicky jednodušší a více digitalizovaný. Pokud by na tom pracovala Pirátská strana, věřím, že máme po starostech, těm to IT moc nešlo. Nicméně povinnost pro podnikatele vznikne teprve po schválení zákona, finální podoba je ale zatím otevřená. Mnozí podnikatelé přesto už dnes zvažují, zda budou muset upravit pokladní systémy a provozní procesy.

Při zavádění první vlny EET nebyla největším problémem technologie, ale čas. Podnikatelé začínali situaci řešit těsně před spuštěním povinnosti, servisní kapacity pracovaly naplno a dodací lhůty se prodlužovaly. Tehdy podnikatelé nejčastěji řešili výběr pokladního zařízení, stabilitu internetu, nastavení systému a zaškolení zaměstnanců, přičemž problémem bylo i kombinování různých zařízení, která spolu ne vždy bezchybně komunikovala.

Pokud zákon projde, největší dopad pocítí gastronomické provozy, maloobchod, kadeřnictví, autoservisy a podnikatelé věnující se mobilnímu prodeji. Malé provozy pocítí rozdíl mezi jednoduchým integrovaným řešením a složitou kombinací systémů nejcitelněji, což ostatně dokazují zkušenosti z minulosti.

Na internetu se samozřejmě začínají řešit možné kličky, aby EET nebylo nutné. Prý stačí vystavovat řádně faktury, naznačovali politici v rozhovorech. Prosím vás, to v téhle zemi snad někdo nedělá? I když, to by v Česku nebyla častá věta u cenotvorby: „A nešlo by to bez fakturky?“ O kterou většinou žádají právě ti, kteří říkají, že je nutný bič na OSVČ.

Technologické možnosti jsou dnes výrazně dál než v roce 2016. Dnešní řešení dokážou spojit pokladní systém a platební terminál do jednoho zařízení, takže podnikatel nemusí pracovat s více systémy ani řešit jejich propojování, protože většina procesů probíhá automaticky. Jenže otázkou je, co si ti nahoře nastaví za podmínky, aby někdo dostal velmi macatou zakázku, protože to bude povinný přístroj či software.

Kdo zmapuje typy plateb, zkontroluje stav pokladního systému a naplánuje zaškolení zaměstnanců s dostatečným předstihem, vyhne se sice stresu, ale také může koupit něco, co mu bude k ničemu. Vyčkat se ještě vyplatí.

Zdroje: Seznam Zprávy, Metro