Článek
Online svět nám občas naservíruje kuriozity, které s úsměvem přejdeme. Pak jsou tu ale momenty, kdy se ukáže, jak křehká je hranice mezi „chytrostí“ a obyčejnou lidskou špatností. Příkladem budiž nedávný incident s e-shopem značky Reebok. Tam, kde měly svítit eura, se objevily české koruny. A tak se prémiové tenisky rázem prodávaly za neuvěřitelných 35 Kč. Co na to udělala většina z nás?
Místo zvednutí obočí a pomyšlení na potenciální problémy pro firmu, se strhla lavina. Nešlo o to koupit si jedny boty pro sebe jako malý bonus. Kdepak! Lidé nakupovali ve velkém. Boty pro celou rodinu na deset let dopředu, pět párů pro sebe, deset pro kamarády. A co je horší? Aktivně se informace šířila dál s naléhavým apelem: „Rychle! Než to opraví! Využijte toho!“
Kopanec do etiky
Je mi z toho popravdě do breku, nebo spíš na zvracení. Tahle mentalita, to bezohledné přiživení se na něčí chybě, je jako kopnout do člověka, který už tak leží na zemi. Místo toho, aby mu člověk pomohl vstát, ho ještě dorazí.
Co by se stalo, kdyby se taková chyba stala nám samotným? Kdybychom vedli malý e-shop a kvůli jedné špatné konfiguraci přišli o statisíce, možná i miliony? Sdíleli bychom s radostí informaci, aby nás co nejvíce lidí obralo? Těžko. Pravděpodobně bychom brečeli do polštáře a doufali, že si nikdo chyby nevšimne.
Kde je solidarita?
Kde se ztratila elementární lidská solidarita? Je možné, že za anonymitou internetu se schovává to nejhorší z nás? Touha získat něco zadarmo, za každou cenu, bez ohledu na důsledky pro druhého?
Ne, takové chování není chytré. Není to ani využití příležitosti. Je to sobecké a bezohledné. Je to připomínka, že ve chvílích, kdy dojde k chybě, se často ukáže ta nejtemnější stránka naší povahy. A to je na tom to nejvíce skličující. Zamysleme se nad tím, než příště bezhlavě zneužijeme situace, která je jen zneužitím něčího omylu.
No nic, s touhle myšlenkou už musím běžet. Právě mi přijel kurýr s balíčky! Doufám, že v nich nejsou žádné boty za 35 korun… nebo?
