Článek
V mlhavý den se během naháňky stala smutná událost, alkoholem posilněný myslivec zastřelil lišku. Když její tělo objevil myslivec Tonda, spatřil u mrtvé matky malé bezbranné lišče. Jeho dobré srdce mu nedovolilo nechat osiřelé mládě napospas osudu v drsné přírodě.
Tonda žil ve velkém stavení na okraji lesa a bez váhání si liščátko odvezl domů. S láskou a trpělivostí ho vypiplal a postupně z něj vychoval oddanou zrzavou společnici. Naučil lišku různé povely a brával ji s sebou do práce v lese, kde společně trávili dlouhé hodiny v traktoru.
Když nebyl s liškou v lese, věnoval se její socializaci. Chtěl, aby se jí okolí nebálo a ona byla součástí komunity. A to se také povedlo.
Zpráva o této neobvyklé dvojici se rychle roznesla po okolí. Tonda začal se svou liškou navštěvovat i místní školu, kde děti s nadšením pozorovaly toto krásné a chytré zvíře. Liška byla nejen oddaná svému zachránci, ale také velmi společenská a poslušná. Fotografové Tondu prosili, ať jí za úplatu půjčuje na focení, s tím ale nesouhlasil. Chtěl, aby liška měla klid.
Jenže jednoho dne, když byli spolu v lese, liška náhle něco zavětřila. Bez varování zmizela v hustém porostu. Tonda ji s pomocí přátel několik dní usilovně hledal, prohledávali okolní lesy, volali její jméno, ale po lišce jako by se slehla zem.
Až po týdnu přišla zdrcující zpráva. Liška se objevila v jedné vesnici, vzdálené asi patnáct kilometrů od místa, kde utekla. Místní obyvatel ji spatřil, jak se potuluje kolem statků.
Možná hledala cestu domů; možná ji vedl instinkt, to už se nikdy nedozvíme. Protože se rychle rozběhla k dětem na hřišti, místní statkář v obavách, že jde o nemocné zvíře nakažené vzteklinou, neváhal a lišku zastřelil.
Tak skončil příběh výjimečného přátelství mezi člověkem a divokým tvorem. Příběh, který začal aktem milosrdenství a skončil tragickým nedorozuměním.
