Budoucnost boje s dezinformacemi

Dezinformace v nejrůznějších podobách, formách a o nejrůznějším obsahu jsou staré jako lidstvo samo. S rozmachem internetu je jejich šíření mnohem snazší, rychlejší a masivnější, a v řadě lidí může tato skutečnost budit dojem, že je zapotřebí proti dezinformací zakročit i jinak než jen jejich uváděním na pravou míru. Zatímco jeden tábor volá po důrazném a zákonem podpořeném potírání dezinformací, druzí varují před cenzurou, její zneužitelností, a poukazují na to, že internet má být ve své podstatě svobodné médium. Jak vypadá budoucnost boje proti dezinformacím na českém internetu?

Dezinformace se internetem šířily snad odjakživa. Loni nabral boj proti dezinformacím zejména v souvislost s konfliktem na Ukrajině výraznější a intenzivnější spád. Vláda kromě jiného jmenovala počátkem roku 2022 vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, přičemž jeho úkolem bylo fungovat coby poradní orgán vlády, komunikovat s ministry a vedoucími pracovníky orgánů státní správy a dalšími složkami státu, a koordinovat jejich činnost. Počátkem roku také došlo v poměrně velké míře k zablokování řady webů, které byly vyhodnocené jako dezinformační, a to ze strany sdružení CZ.NIC. K blokování dochází například také u webů, věnujících se hazardu. Blokování bylo v tuzemských vodách nepřehledné, chaotické, a chyběla mu opora a přesně stanovená pravidla v právním řádu.

Zmatky a nejasnosti, týkající se blokování obsahu na internetu, přetrvávají dodnes, a objevují se jen více či méně uvěřitelné kusé informace o tom, že vláda chystá zavést institut trestného činu šíření dezinformací, případně že plánuje užší spolupráci s médii. Na bližší informace čekají nejen řadoví občané, ale také zástupci médií nebo poskytovatelé internetových služeb či provozovatelé webů. Pozornost řady lidí se tak upíná k dosud nepublikovanému Akčnímu plánu pro čele ní dezinformací. Ten je podle dostupných zpráv již vypracovaný a momentálně se čeká na jeho schválení. Přístup ke zmíněnému dokumentu nebyl povolen ani novinářům, kteří o tuto možnost žádali v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím – jediná verze, která je veřejně k dispozici, pochází z listopadu loňského roku, a zveřejnil ji server iRozhlas.

Vláda ve zmíněném plánu konstatuje, že v ČR momentálně chybí systémová opatření a procesy, umožňující řízení a plánování dlouhodobých strategických kroků v oblasti boje proti dezinformacím. Personálně-technické kapacity jsou nedostatečné, chybí potřebná pověření a v současné chvíli neexistuje ani propracovaný systém pravidelných cvičení v této oblasti. Kromě náprav těchto nedostatků má vláda v plánu posílit společenskou odolnost, pracovat na zvýšení důvěry veřejnosti vůči vládním informacím, finančně podpořit nevládní sektor, který se zabývá bojem proti dezinformacím, podporovat nezávislá média a zároveň demonetizovat dezinformační scénu. V plánu nechybí ani nástin spolupráce se zahraničím a regulace zahraničních dezinformačních zdrojů, zároveň zde ale vláda konstatuje, že v tomto směru půjde o komplikovanou práci s nejistým výsledkem. Vláda ve svém akčním plánu neopomíjí ani vybrané legislativní úpravy. Již dlouho se hovoří o tom, že má v České republice vzniknout nový zákon, který by měl upravovat způsob boje proti dezinformacím. Zmíněný zákon by měl podle vlády definovat pravomoc státu zablokovat v případě kritické potřeby v online prostředí takový obsah, který by mohl potenciálně ohrožovat národní bezpečnost. V zákonu by měly být stanoveny také postupy takovéto blokace, měla by být jednoznačně určena instituce, která za tuto pravomoc bude odpovědná, a mělo by dojít také ke stanovení kontrolních mechanismů. Vláda rovněž chystá legislativní změnu trestné odpovědnosti za úmyslné šíření dezinformací, které by měly nebo mohly mít zvlášť závažné důsledky. S velkou pravděpodobností by mělo jít o to, aby byl do českého zákoníku trestního práva začleněn pojem trestné činnosti úmyslného šíření nepravdivých informací za účelem ohrožení demokratického charakteru státu nebo jeho bezpečnosti. Na podporu zmíněných činností hodlá vláda podle zveřejněné starší verze akčního plánu uvolnit finanční prostředky pro grantové programy a vytvořit odpovídající personální i organizační kapacity. V plánu bylo také posílení kapacit pro monitoring dezinformací na klíčových úřadech, realizace strategické komunikace zaměřené na snižování vlivu dezinformací, zvýšení podpory nezávislých médií a další kroky. Podle zmíněného plánu by mělo k jeho realizaci dojít v průběhu letošního roku. V mezičase byl ale vyhotoven aktualizovaný plán, který ovšem není přístupný médiím, a tím pádem ani veřejnosti. Vládní zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma v rozhovoru pro média uvedl, že důvodem nezveřejnění nejnovějšího plánu je to, že dokument ještě nebyl projednán.

Chystaný zákon by měl podle Michala Klímy obsahovat také možnost rychlého soudního přezkumu v případě, že by úřady nechaly vyřadit z provozu web, klasifikovaný jako dezinformační. Jak ale Klíma v jednom z rozhovorů přiznal, není jasné, zda budou odpovědné úřady oprávněné k vypnutí celého webu, nebo jen deaktivaci inkriminovaného obsahu. Provozovatelé webů a další subjekty, působící v oblasti internetu, tedy zatím stále tápou. Přestože se o Zákoně o potlačování dezinformací mluví již dlouhou dobu, ze strany zákonodárců zatím nepadly žádné konkrétnější informace, a jediné, od čeho se můžeme odrazit, je zmíněné nedávné mediální prohlášení vládního zmocněnce. Ani to ale do celé situace nevnáší příliš mnoho světla. Není jasné, jakým způsobem bude k potlačování dezinformací docházet, jak budou vypadat příslušné sankce, ani jaký subjekt se procesem blokování bude zabývat.

Internet je – nebo by alespoň měl být – otevřený, svobodný prostor. Tato skutečnost s sebou nese jak nesporné benefity, tak i jistá rizika. Nejen otázkou blokování obsahu na internetu se bude zabývat také konference KKDS Olomouc 2023, která navazuje na léty osvědčenou tradici konferencí Kam kráčí telekomunikační sítě.