Článek
V prvním ročníku, který se uskutečnil 28. 10. 2005, uspěl policejní prezident Jiří Kolář. „Já vedu rozhovory a ať si je každý odposlouchává, jak chce. Když si je člověk jistý, že nic nespáchal, může mu to být jedno,“ prohlásil a zavedl tak tradici argumentu „nemám co skrývat“.
Na tu hned o rok později navázal poslanec Miloš Titz. Ten si vysloužil Cenu Velkého bratra za to, že v dubnu 2006 v televizi Nova prohlásil: „Jestliže nedělám nic špatného, proč bych se měl nějakého odposlechu bát?“
Ve výrokové linii plynule pokračoval další vítěz, Stanislav Gross. Ten v prosinci 2006 napsal článek „Nedémonizujme odposlechy“. Popsal v něm nutnost posílení sledovacích aktivit státu, zejména s ohledem na „dnešní neklidný svět“.
Novinka: sledování zaměstnanců
Svěží a nové téma - sledování zaměstnanců - přinesl v roce 2008 redaktor časopisu Euro Rudolf Marek, dle kterého jsou „skryté kamery a dobře umístěná čidla pro mnohé firmy nenahraditelné“. Výrok porota označila za ukázku mizivého právního povědomí o sledování na pracovišti.
Vítězem za rok 2009 se stal ředitel Sazky Aleš Hušák. Ten navrhl, aby automaty měly čtečky občanek. „Člověk by vložil doklad a ukázalo by se, zda například nepobírá dávky,“ zasnil se. Porota Cen Velkého bratra tehdy nápad označila za „amputaci svobody moderními technologiemi“.
V roce 2010 nabíhá na digitální scénu Mark Zuckerberg a ohlašuje, že „éra soukromí skončila“. Sociální normy se podle něj mění a vyvíjí a s potřebou soukromí už to není tak žhavé. Zuckerberg se od té doby objevuje v nominacích Cen Velkého bratra praktický každý rok…
O rok později vyhrává předsedkyně České demografické společnosti Jitka Rychtaříková. Podle ní by bylo fajn propojit registry obyvatel tak, aby šlo lépe analyzovat aktivity jedinců od dětství až do smrti. Smazání rodných čísel z dotazníků sčítání označila za „promarněnou šanci“.
Rok 2012 je návratem k jistotě: prohlášením o tom, že „kdo nemá co skrývat, nemá se čeho bát“. „Každý slušný občan nemá problém s odběrem vzorku své DNA a jeho kriminalistickým zkoumáním,“ napsal bývalý vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce Zdeněk Ondráček a získal cenu.
Podzim 2013 je ve znamení třeskutých zjištění Edwarda Snowdena, která sdílela i britská média. Právě těm pohrozil premiér David Cameron: v projevu vyzdvihl důležitost svobody tisku, následně však pohrozil, že pokud tato svoboda bude novináři využívána, vláda „zakročí“.
Počátky smart sledování
Píše se rok 2014 a vše začíná být tak nějak „smart“. SmartTV od Samsungu uživatele varuje, aby se nebavili o ničem citlivém. Takový obsah totiž může skončit „mezi daty, která jsou zachycena a předávána třetím stranám prostřednictvím funkce rozpoznávání hlasu“.
V lednu 2016 reaguje ministr vnitra Chovanec na prolomení e-mailové schránky premiéra Sobotky: „Kdybych teď řekl, aby každý uživatel internetu byl identifikován, tak se na mě vrhnou všichni. Ale podle mě nastala doba k debatě, jak se tímto směrem posunout.“ A vyhrává!
O rok později ředitel MasterCard Lukeš věští bezhotovostní společnost. Soukromí neřeší. „Každý z nás za sebou zanechává elektronickou stopu a množství těch údajů bude růst. Tak to zkrátka je a s tím už se nic neudělá,“ říká a rozvíjí tak Zuckerbergovu tezi „konce soukromí“.
V roce 2017 připadla cena Úřadu vlády za výzvu obcím, aby spočítaly Romy. Obce měly zmapovat, kolik lidí se za Romy považuje, ale také kolik jich za Romy považuje okolí. Podle odborníků však byla metodika neetická: příslušník daného etnika se k etnicitě musí sám přihlásit.
Kamery do škol? ANO!
ANO slíbilo kamery do cca 860 pražských škol. Kandidát na primátora Petr Stuchlík se v roce 2018 pustil do obhajoby: „Nedokážu si představit, proč by náš návrh školy odmítly. Není to nic proti ničemu a je vždy lepší, když tam bude bezpečno,“ prohlásil a vyhrál.
Ocenění Výrok Velkého bratra v roce 2019 získal poslanec Vít Kaňkovský. Oznámil, že „je připraven předložit pozměňovací návrh, který vyloučí sankce dle GDPR.“ Výjimka byla poté schválena: státním úřadům ani samosprávám porušujícím GDPR tak dodnes nelze uložit finanční sankci…
Je rok 2020 a svět zachvacuje pandemie. Profesor Flegr navrhuje, aby se na „přechodnou dobu omezilo soukromí“. Stát by měl pracovat s daty o poloze z mobilů či plateb. Porota při ocenění upozornila, že sledování po „přechodné době“ bohužel zpravidla nekončí.
Ocenění za rok 2021 získala Dana Svobodová z firmy MetroZoom, která dle dat od O2 umí cílit reklamu na skupiny podle pohlaví, věku i zájmů. „Známe toky všech typů cestujících kolem nosičů reklamy v každé stanici metra, v každou denní dobu, každý den v týdnu,“ uvedla Svobodová.
V roce 2022 zaujal porotu nejvíce Marian Jurečka se svým nápadem zautomatizovat odebírání dávek v návaznosti na školní absenci dětí. „Úřednice pak tomu člověku může říct: prostě to je automaticky propsané do systému, vaše dítě do školy nepřišlo,“ fantazíroval Jurečka.
O automatizaci sní i Europol, který obdržel zatím poslední cenu za výrok v roce 2023. Zástupce Europolu dle novinářů totiž prohlásil, že co se týče plošné kontroly on-line komunikace, nemělo by probíhat žádné filtrování, protože „všechny údaje jsou užitečné“.
Podpořte dvacátý ročník: zakupte vstupenku
A kdo obdrží cenu Výrok Velkého bratra za rok 2024? To se dozvíte již 18. března 2025!
Kupte si vstupenku či jinou odměnu a podpořte tak jubilejní DVACÁTÝ ročník Cen Velkého bratra v naší crowdfundingové kampani na Donio!
