Článek
Opět trošku z historie roků 1938, 1948, 1968.
V roce 1938 československou demokracii nikdo nebránil, prý se demokraticky ochrání sama. Nestalo se tak.
V roce 1948 se opět měla československá demokracie ubránit sama, od toho jsou přece demokratické volby, nebo ne? Nestalo se tak.
V roce 1968 byla slečna demokracie znásilněna tanky Varšavské smlouvy. Ubránila se Brežněvovi? Nestalo se tak.
A tak slečna československá demokracie čekala ponížená dalších 20 let.
V listopadu 1989 rytíř povstal. Tisícihlavý rytíř studentský podal ubolené demokracii ruku, později ji nabídl rámě i Václav Havel a dovedl ji do Federálního shromáždění.
Václav Havel přesně věděl, stokrát nám to řekl, že demokracie je křehká slečna, kterou je potřeba opečovávat. Jednou na to zapomeneš a už ji nějaký podvodník svými slovními manipulacemi a lžemi zase odkopne někam do smradlavé stoky.
A tak se i stalo. Na podzim roku 2025 Plebs uvěřil hnědo-šedo-rudým škůdcům, zvolil si je a teď nám ti škůdci a Rusku sloužící užiteční idioti hajlují v Poslanecké sněmovně i mimo ni, dokonce Filip Turek chce být ministrem zahraničních věcí.
To se může stát jen v zemi Švejka.
Kozel zahradníkem papouškuje po Putinovi ruské bajky, jak rozšíření NATO donutilo Putina zaútočit na Ukrajinu.
A demokracie, někam odkopnutá do sklepa Poslanecké sněmovny, trpí.
Ano, rytíř z Ústavy nejvyšší, ten se snaží, seč mu síly stačí, pomoci demokracii, než ji rusofilní hnědo-šedo-rudý medvědí pohůnci úplně nezašlapou někam do propadliště dějin.
Platon měl pravdu, že demokracie je vláda lůzy. Ale nic lepšího nám Plebs uzákonit nedovolí.
Buďme rádi alespoň za jednoho tuze odvážného rytíře.
A pomozme mu čistit Augiášův chlév.
Jde to, dře to, ale vždy se snažit musíme, polevit ve snaze osvobodit demokracii prostě nesmíme!
Když už ne pro nás, tak alespoň pro naše děti.
