Článek
Eroze demokracie?
Demokracie přece už v ČR po volbách 2025 není v ohrožení.
Liberální demokracie v ČR, ta už tu není.
Ale postupně:
1) Ministr Macinka „nastoupil“ na ministerstvo pana Turka a prohlásil, parafrázuji: „Zrušil jsem oteplování planety, nic takového se neděje“. (Ze seznamu přání: odškrtnuto.)
2) MŽP díky novému rozpočtu přišlo o peníze na podporu životního prostředí. Ironie osudu?
(Ze seznamu přání: odškrtnuto.)
3) MŽP vidělo na očích pana Turka přání, což pak záhy vykonalo, teda odvolalo ředitele národního parku. Odškrtnuto.
4) Moc soudní se děsí „zefektivnění“ hierarchie soudů. Jen by mě zajímalo, jak tento zákusek pana Tejce chutná paní Bradáčové. Odškrtnuto.
5) Pan ministr kultury Klempíř, opisuje od Slovenska:
a) Vyházet ředitele/ředitelky kulturních institucí - odškrtnuto,
b) hlavně (nenápadně) ochromit nezávislost České televize/Českého rozhlasu, využít „radní“, kteří se ještě veřejně chlubí (pan Xaver), jak mu ředitel ČT zobe z ruky a svojí nekompetentností ředitel ČT přikrývá čistky v ČT, jak Biľak přikryl „zvací dopis“ (a všem orgánům veřejné moci oficiálně zůstalo v ČSSR skryto, kdo Brežněvovy kluky pozval na dvacetiletou dovolenou do srdce Evropy).
Českoslovenští komunisté tenkrát v rolích papalášů moci výkonné, parlamentní, soudní i obranné až do DOSLOVA svého vymření, kryli jeden druhého a dnes už je snad i jedno, jestli to byl Biľak, nebo jiný Brežněvův podržtaška, kdo tenkrát předal fakticky Československo „pod ochranná křídla“ Sovětského svazu.
Sovětská hymna tenkrát začínala slovy: „Sojuz něrušimyj respublik svobodnych…“.
Tak hlavně, že něrušimyj…
b) Pan Kubal je doslova mezi dvěma mlýny, když jeden na něj tlačí shora, (jako podle Gustáva Husáka), aby odpadlo všetko, čo je “oportunistické”… To je asi tak slavný Husákův projev, jak jsou známí, známé bojlery a hodná holka soudruha Jakeše.
V Poldi Kladno o pár dní po revoluci znělo: „Jakeše do koše! a Nejsme děti!“, na což nebyl Miroslav Štěpán (takový ten postarší svazák) připravený a tentokrát (pouze) slovně útočil na osmělenou (i když předtím 17.11.1989 surově zmlácenou) mládež.
Co se musí stát, aby zkušený redaktor, pan Kubal, který ohnul záda před (kolaborujícími) radními, řekl DOST !
Pan Jakub Železný, pan Václav Moravec, v zákulisí čestně pracující dramaturgyně, nebo investigativní pořady odhalující intriky mocných a zlodějiny bezmocných a hloupých lidí, ti moderátoři, kteří neohli/neohly záda, tak všichni byli/byly odejiti/odejity, vyštípaní z ČT.
Odškrtnuto!
c) Zrušení koncesionářských poplatků bude už jen posledním, parlamentem posvěceným, pověstným hřebíkem do rakve televize i rozhlasu.
Na odškrtnutí se usilovně pracuje.
6) Ministerstvo vnitra, ach jo! Zruší paragraf o kolaboraci, nebude bránit ruským špionům pobývat v ČR. A to už je kolaborace sama o sobě.
7) Pan ministr zdravotnictví použil peníze VZP, aby pokryl dluhy nezodpovědných a rozhazovačných zdravotních pojišťoven. Proč, pane Adame Vojtěchu? Proč, proboha?
8) Je mi docela záhadou, proč se ministr obrany pan Zůna, nechá vodit zástupci extremistických stran, jako zlobivý pejsek.
Cožpak mu nejde o ochranu obyvatel ČR?
9)
a) Ministryně financí, paní Schillerová, ta si dělá výklady zákonů podporujících zdravé veřejné finance, po svém. Svým výkladem zákona o zdravých financích donutila PS Parlamentu ČR k porušení zákona.
To si teď půjdou sednout do tepláků všichni poslanci vládní koalice, kteří zákon o státním rozpočtu na rok 2026 schválili? Zřejmě ne, oni jsou přece nadlidi, můžou vše. Nebo nemůžou? Třeba jim to papiňák nějak “dochutí “.
b) Pan premiér Andrej Babiš má tu drzost oznámit občanům ČR, že i další roky také zasekne dluhovou sekeru pěkně hluboko. To bude děs, jako v příběhu Studna, i pro mnoho dalších “ztracených “ generací.
10) Zestátnění ČEZu. Po televizi, rozhlase a vyčištění účtu VZP, se v polotichu připravuje nevídaná věc!
Český stát vykoupí od soukromých vlastníků podíly na jejich investici v ČEZu.
Občan Plha se hlásí a ptá se: „Z čeho ty reálné Koruny české, pane Havlíčku, těm akcionářům dáte?“
No, v kase nic není, kromě dluhu, hlásí se paní Schillerová. V tu chvíli se pan Babiš zapojí do debaty a říká: „Tuhle rundu platí…“, ani nedopoví myšlienku a už se do debaty vmísí pan poslanec Ševčík, ten má prachy zmáknuté, učil přece na Vysoké škole ekonomické, podrbe se za uchem a praví moudře: “No, MÁ dáti, tam nic není, ale počkejte, občan Plha a jeho pra pra pra pra pra potomci naplní Má dáti z jejich domácích peněz, zvaných daně, usměje se a vyrovná slovně bilanci státní kasy kouzelným účetním slůvkem DAL.
Ano, občan Plha a jeho pra pra pra pra potomci musejí dát!!!
To bude radosti na starém bělidle!
Vybílí domácí účty několika budoucím generacím.
Kam se, s prominutím, hrabe nepřiznaný skrytý deficit 40 miliard Kč zanechaný předchozím ministrem financí, panem Stanjurou, ve fondu dopravní infrastruktury?
11) A co chystá Ministerstvo školství? Snad lekce ruštiny, abychom pochopili, co Matriošky naší vlády skrývají? No, fakt nevím! Asi bude překvápko. Třeba nějaké skořápky.
12) A máme tady dvanáct do tuctu, aneb, děkujeme, pane prezidente Petře Pavle!
Já jsem jen obyčejný starý muž, který má odpracováno 40 let. Celých 40 let jsem poctivě (až se za to slovo „poctivě“, téměř stydím), platil daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění, spotřební daně, daň z přidané hodnoty, silniční daň, daň z nemovitostí, solidární daň, daň ze superhrubé mzdy a za různá povolení a poplatky…
Řečnická otázka: „Pověz, kde ty prachy jsou, co se s nimi mohlo stát…?“
Jsem rád, že v čele mé milované České republiky stojí muž, který sice neřekne, kde ty prachy jsou, ale jsem si jist, že pan prezident Petr Pavel (apoštolové?) udělal, dělá a dál bude vše dělat pro to, dokud mu síla vydrží, aby uchránil Českou republiku před nácky, populisty, lháři, vyděrači, manipulátory, vyčůránky a zlými lidmi.
Pane prezidente, Petře Pavle, víme, jak je těžká práce sisyfovská, jak se bojuje s větrnými mlýny, jak je těžké v dnešní době pro vás být Atlasem pro naši Českou republiku, abyste Kerbera nepustil do našeho světa, víme to a děkujeme!
Váš morální kredit je pro nás velikou vzpruhou, nadějí a věřím, že se mlčící většina probere včas a nikomu nedovolí ukrást svobodu, bezpečí a demokracii, kterou nám (nejen) Václav Havel pomohl pocítit, vychutnat si a vážit si.
Děkujeme, pane prezidente, Petře Pavle!
