Článek
Angína pectoris je projev ischemické choroby srdeční. Postupné zužování tepen vede k poruše zásobování svalu krví a kyslíkem. Při zátěži dochází k nepoměru mezi přívodem kyslíku a jeho dodávkou. Tato nemoc se projevuje pálivou, tupou i sviravou bolestí za hrudní kostí. Tato bolest vystřeluje do ramen, paží nebo spodní čelisti.
Tyto záchvaty bolestí mohou v extrémních případech trvat až 15 minut. V některých případech dochází k pocení, dušností a pocitu na omdlení. Dnešní léčba je schopna snížit počet záchvatů. Není schopná tuto nemoc vyléčit. Ateroskleróza patří mezi příčiny vzniku angíny pectoris.
Příčina vzniku
Dochází k zúžení věnčité tepny, která vyživuje srdce. Tato zúžená tepna zabraňuje proudění krve a tvoří ji tukové látky. Aterosklerotický plát vzniká ukládáním tukových látek do stěny cév. Podkladem je onemocnění tepen ( ateroskleróza). Předcházíme vzniku nemoci kouřením, nadváhou a žádným pohybem.
Typy nemoci
Tato nemoc se může objevit ve třech základních druhů:
1. Chronická stabilní angína pectoris: Pro tento druh je typický pravidelnost záchvatů. Záchvat může být např: jednou týdně. Tento záchvat se spojuje se stejným spouštěcím faktorem např: zvýšená zátěž.
2. Nestabilní angína pectoris: Jedná se o vážnější formu nemoci a má zhoršující se průběh. Dochází k četnosti záchvatů i v klidových podmínkách. Přechází k odumírání srdečního svalu ( infarkt myokard).
3. Vazospasticka angína pectoris: Tento druh pouze způsobuje stažení koronární tepny. Není moc rozšířená.
