Článek
Jedná se o kompletní nebo částečnou schopnost vnímat i reagovat na vnější podněty. Hluboké dlouhodobé bezvědomí se jmenuje kóma. Samotné omdlení s poklesem krevního tlaku a snížení přísunu kyslíku do mozku se nazývá dočasná ztráta vědomí. Porucha vědomí může být i kvalitativní. Za příklad se bere delirium z abstinence u alkoholiků. Jedná se o známku poruchy normální činnosti mozku a také může postiženého ohrožovat na životě ucpáním dýchacích cest. Závažnost stavu se ověřuje podle schopnosti postiženého reagovat na různé podněty (zvuk, dotek a reagování na bolest).
Samotná ztráta vědomí může být následkem různého množství příčin. Za příčiny se uvádí traumatické zranění mozku, nedostatek kyslíku nebo cukru v krvi. Také se může jednat o projev vážného předávkování látkami tlumící činnost nervové soustavy (alkohol a jiné drogy). Za nejčastější příčinu krátkodobé poruchy vědomí se uvádí přechodný pokles tlaku (mdloba). Bezvědomí může způsobovat i zastává srdce.
Porucha vědomí může vypadat jako sprostá zmatenost přes reakci na bolest až k úplnému bezvědomí. Hloubka poruchy vědomí může vést k riziku zapadnuteho jazyku až k vdechnutí zvratků. Člověk, který nereaguje na oslovení, by měl být neustále sledován. V současné době se používá popisná skála stupnice bezvědomí (GCS). Latinské dělení je v terminologické češtině nepřesné. V urgentní medicíně se používá stupnice (AVPU).
