Článek
České středohoří je geomorfologický celek. Patří do Podkrkonošské oblasti. Tato oblast je součástí Krušnohorské provincie. Největším vrcholem středohoří je Milešovka. Nejnižší bod Labe ve městě Děčín.
Labe rozděluje České středohoří na dva geomorfologický podcelky. Tyto podcelky jsou Verneřické a Milešovské středohoří. Tyto podcelky se dále člení na osm okrsků.
České středohoří je menší orografický celek. Vzniklo sopečnou činností. Podél řeky Ohře existoval Oharecky rift. Tak se žhavá magma dostávala na povrch. V této oblasti převažují čedičové horniny ze 70 procent. Zbytek tvoří trachyticke a andeziticke horniny. V této oblasti prochází Litoměřický hlubinný zlom. Tento zlom tvoří hranici mezi Krušnohorskou a Středočeskou oblastí. Pod povrchem se hromadilo magma a vznikaly lakolity. Lakolit byl podpovrchový balvan z utuhlého magmatu.
Vodní toky obnažily ztuhlé podpovrchové magma a prohlubovaly údolí. Tím České středohoří dostalo svůj krajinný ráz. Známé údolí je Porta Bohemica, kterou vymodelovalo samotný Labe. Převažuje zde čedič, znělec a z usazenin pískovec a opuky.
Osu středohoří tvoří Labe. Podcelky jsou odvodňovány menšími toky, které směřují k Labi, Ploučnici a Bílině. Na labských přítocích v okolí Ústí nad Labem vznikly zpětnou erozí vodopády. Nejvyšší z nich měří dvanáct metrů.
Lesnatost je malá a nedosahuje ani třiceti procent. Nejvíce je zde zastoupen smrk. Samozřejmě tu jsou i jiné stromy jako dub, buk, lípa, javor, habr, jasan a bříza. Můžeme zde vidět i náročné druhy rostlin a živočichů, žijících teplých krajích. Roste zde lilie zlatohlavá.
Zde je specifická venkovská sídelní struktura. Obsahuje hustou síť malých obcí, sídel a osad. Vyskytuje se zde hodně památek lidové architektury. Je zde několik regionálních typů staveb: objekty zděné, roubené a hrázděné. Můžete se zde setkat s středověkými hrady na vrcholech kopci, hradišť a dalšími šlechtickými sídly.
