Článek
Jedná se o geomorfologický celek a pohoří kolem česko-německých hranic. Nachází se na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Nejvyšší vrchol je Klínovec.
Pojmenování pohoří vzniklo podle slova krušec, což znamená rudný kámen. Od slova krušec bylo odvozeno slovo krušit, což znamená drtit a mačkat. Horám se dřív říkalo Rudohoří.
Ve 12. století se v němčině hory označovaly jako Český les. V 17. století se v Německu hory označovaly jako Míšeňské hory.
Před prvohorním období se vytvořily nejstarší usazeniny a vyvřeliny. Geomorfologický vývoj byl silně ovlivněn třetihorní zlomovou tektonikou. Tato tektonika způsobila silné poklesy, a tak vznikly jezerní deprese. Nejznámější je Komořanské jezero na Mostecku. Pohyby na zlomových liniích se opakovaly, a tak usnadnily práci povrchové vodě. Přispěly ke vzniku hlubokých příčných údolí v Krušných horách.
V horách se těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo a železo. Později se přidaly ještě kobalt, nikl a wolfram. Ve 20. století se zde těžil taky uran. Další surovina, která se zde těžila, bylo hnědé uhlí. Dále se zde těžily jíly a keramické jíly (Skalná u Chebu). Nachází se zde Krušnohorské rašeliny. Představují přirozenou zásobárnu a zdroj vody (chráněné zákonem).
Vyskytují se zde minerální prameny. Nachází se v podkrušnohorském prolomu - Teplice, Bílina a Karlovy Vary. Máme proslulé radioaktivní prameny. Nacházejí se v Jáchymově.
Krušné hory se odvodňují do Ohře a Bíliny. Hlavní vodní osou je Ohře. Toky na severu tečou směrem od hlavního hřebene do německých nížin. Většina toků teče do řeky Muldy. Ohře i Mulda se vlévá do Labe. Některé potoky na východě hor se vlévají do Labe přímo.
Žijí zde zajíci, ježci, jezevci a jeleni. Na Chebsku a Ašsku můžeme vidět daňky. Původně se zde nacházely pralesovité porosty. Tyto porosty tvořily smíšené lesy. Tyto lesy byly vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami. Koncem 20. století byly smrkové lesy těžce poškozeny průmyslem (kyselý déšť). Dále došlo k přemnožení škůdců a k vichřici se silnou námrazou. Tyto holiny se zalesňují dřevinami jako stříbrnými smrky, břízami a modříny. Dále se provádí výsadba buku lesního, jeřábu, javoru klenu a jedle. Můžeme zde vidět rostliny náprstníka červeného, diviznu velkokvětou a smetánku lékařskou.
Na začátku 21. století se zde objevili vlci. Během roku 2018 se v obci Výsluní narodili čtyři vlčata. Vlci v Krušných horách pochází z oblasti Lužice.
