Článek
Všechno začíná ve čtvrtek večer. Samotný večer jsem se vykoupala pod sprchou, kde jsem si umyla i vlasy. Dále jsem se osušila a šla jsem si čistit zuby. Po vyčištění zubů jsem si vzala dva medikamenty a šla jsem spát.
V pátek šest hodin ráno jsem dostala epileptický záchvat. Já nebydlím sama, ale žiju v jednom bytě s bratrancem. Žádná jména udávat nebudu. Když přijela německá záchranná služba tak sní přijel český lékař, který pracuje u záchranky v Žitavě. Tyto záchranáři včetně doktora vyjíždějí k případům ze stejné ulice, ve které bydlím i já. K němu tři zdravotnický záchranáři, kteří mi dali na příkaz doktora lék Buccolam 10 mg. Tento lék je na epileptické záchvaty jen pro děti od 10 do 18 let. Mě tento lék dali, i když bylo mi přes třicet let. Lék mi dali nitrožilně záchranáři. Pak odjeli a já jsem si šla nakoupit do Kauflandu.
Když jsem se vrátila, tak jsem se podívala do poštovní schránky a zjistila, že ten dopis je pro mě. Ve skutečnosti to nebyl dopis, ale papír od záchranky a dokonce s mojí občanským průkazem. Když jsem s tím přišla domů, tak jsem se zeptala bratrance, jestli tu nebyli záchranáři s českým doktorem. Bratranec odpověděl: že byli.
Pan doktor potřeboval mojí kartičku pojišťovny, bohužel mojí kartičku od pojišťovny měla tuto dobu moje opatrovnice. Tak si musel půjčit občanku, aby mohl opsat údaje. Pak tento doktor psal na papír a vyplnění papír i s občankou hodil do poštovní schránky.
Tento samotný den pokračuje, ale bylo 12:00 hodin,tak jsem dostala další záchvat. Bratranec volal znovu záchranku, ale tentokrát měl službu doktor ze Sýrie, proto musí umět dobře německy, jinak by ho sem nevzali. První doktora otázka byla:"kolik si toho vypila ?,, Tento moment jsem ještě nebyla při vědomí. Další doktora otázka zněla:,, užíváš nějaké drogy?"
To už se bratranec do něho pustil. Jasně mu řekl, že jsem nikdy žádné drogy neužívala a alkohol jsem pila jen, když jsem byla malé dítě. Záchranáři mě vzali sebou a bratranec mi pomáhal s oblékáním. Vyrazili jsme z druhého patra do sanity, která stála před domem a celou dobu jsem šla po svých nohou. V zachránce chtěli, abych si lehla a chtěli mi dát infuzy, ale nemohli najít žílu, tak jsem si ze sanitky odnesla hematom (modřinu). Toho doktora ze Sýrie jsem viděla jenom jednou a to bylo v záchrance. Pak mě odvezli do Žitavské nemocnice. V Žitavské nemocnici máme hlavně české doktory.
Z nemocnice mě pustily sobotu ráno před obědem.
