Článek
Jedná se o stav, kdy se k tělu nedostává dostatek kyslíku. Tento stav se přihodí, když dojde k poruše dopravy kyslíku k buňkám. Problém nastane u červených krvinek, který špatně váží kyslík. Při otravě organismu nastane problém, že buňky nedokáží kyslík přijmout. K hypoxii může dojít také ve vysokých nadmořských výškách, kde je nižší obsah kyslíku ve vzduchu, u plodu v průběhu těhotenství nebo u novorozence během porodu. K tomuto stavu může dál dojít při dušení nebo utopení, kdy je znemožněno dodávky kyslíku do plic. Při hypoxii dochází k poruše nervového systému, ovlivňuje též oběhový a dýchací systém.
Příznaky
Tento stav má různé projevy: 1. ztížené dýchání
2. neklid
3. pocení
4. srdeční arytmie
Později se přidává cyanóza, což je zmodrání kůže, klesá původně zvýšení tlak. V další fázi hrozí ztráta vědomí i poškození tkání, zástava krevního oběhu.
Hypoxie může mít různé následky. Za nejzávažnější se jedná trvalé poškození mozku a nervového systému. Mozek je jedním životně důležitým orgánem v těle a při tomto stavu je do poslední chvíle zásobován kyslíkem na úkor střev, končetin a jiných orgánů. Také může nastat situace, kdy kompenzační mechanismy selžou. V důsledku toho dojde k edému na mozku a ischemie.
Podle příčiny se dělí na druhy
1. Hypoxická hypoxie: způsobuje ji porucha přenosu kyslíku mezi plícemi a krví. Za důsledek se považuje nízký parciální tlak kyslíku v arteriální krvi. K tomuto problému většinou dochází v nadmořských výškách ( nad 4000 m.n.m.). Tomuto onemocnění se říká horská nemoc. Tento stav mohou způsobit i různé nemoce, jako je astma, pneumotorax, plicní emfyzém nebo cystická fibróza.
2. Anemická hypoxie: podmíni ji nedostatek červených krvinek nebo červeného krevního barviva hemoglobinu. Může se také stát, že tělo nezvládne na sebe vázat a přenášet kyslík. Tyto poruchy červených krvinek způsobuje anémie či otrava oxidem uhelnatým ( CO).
3. K hypoxii může docházet během embolie nebo srdečního selhání. V takovém případě se jedná o cirkulační hypoxii. U této hypoxie jsou červené krvinky v pořádku, ale nedokáží okysličenou krev dopravit k příslušným buňkám.
4. Hystotoxicka hypoxie: buňky nejsou schopný dopravený kyslík zpracovat. K těmto nemocem dochází většinou důsledku otravy alkoholem nebo kyanidem. V těle zůstává nadbytek kyslíku, které nejsou schopný buňky přijmout. Tento kyslík putuje v žilách a smísí se odkysličenou krví a to má za následek růžovou až červenou barvu kůže.
5. Za samostatnou kategorii se považuje porodní hypoxie: Může se jednat o chronickou porodní hypoxii, kterou způsobuje špatná funkce placenty nebo nedostatek či špatná kvalita plodové vody. Tato hypoxie může mít za následek špatný vývoj, špatný růst plodu a vrozené vývojové vady.
K akutní hypoxii dojde při náhlých komplikací při porodu. Za tyto komplikace se považuje přidušení pupečníkovou šňůrou nebo předčasné odlučování placenty. V takovém případě dochází k náhlému zastavení kyslíku na několik minut, což může mít za následek na nervové soustavě nebo i smrt.
Léčba
Hypoxie se léčí podáním zvlhčeného, ohřátého kyslíku s malou koncentrací oxidu uhličitého (CO2). Když se překoná akutní stav, tak je potřeba hledat její příčinu, aby se hypoxie už neopakovala.
Chronická hypoxie se diagnostikuje během těhotenství. Nese vysoké riziko trvalého poškození plodu a ohrožení matky, tak se většinou z těchto důvodů doporučuje těhotenství ukončit.
Při akutní hypoxii je potřeba, co nejrychleji plod porodit, třeba za pomocí porodnickych kleští nebo císařského řezu. Když novorozenec nedýchá, je potřeba udělat resuscitaci.
