Článek
Změněná střevní mikroflóra může předcházet ke vzniku celiakie. Navazuji druhý článek o celiakii. Rizikový genotyp nese 40 procent populace, ale rozvine se pouze u 2-3 procent lidí.
Vrozená imunita
U zdravých jedinců funguje dobře střevní bariéra. Antigen prezentují buňky (APCs). M- buňky se vychytávají z lumen střeva potravního plus jiné antigeny a přenáší je do lymfatické tkáně střeva (Peyerovy pláty a lymfoidní folikuly). Pokud se jedná o neškodné molekuly, tak pomáhají vytvářet toleranci na gluten (lepek).
Někdy může dojít k porušení bariéry a zvýšené propustnosti střev (dochází k porušování těsných mezibuněčných spojů). To může být způsobeno i virovou infekcí. Špatně štěpitelne glutenove peptidy, tak mohou přecházet z lumen střeva do vazivové vrstvy sliznice, kde indikují vznik zánětu. Gliadin může střevní bariéru překračovat také přes neporušenou střevní sliznici (přes transferinovy receptor).
Diagnostika
Vyšetření se musí udělat před zavedením bezlepkové diety, protože jinak jsou výsledky zkreslené.
Sériové protilátky
Při podezření na celiakii se nejdřív provádí sérologické vyšetření. Zjišťuje se přítomnost sériových protilátek třídy IgA proti tkáňové transglutaminaze, gliadinu a endomysiu. U pacientů se sníženou tvorbou IgA se dělá test na IgG, protilátek proti endomysiu (EMA) nebo proti deaminovanym gliadinum.
Biopsie
Nejvíc se používá a je to nejpřesnější metoda pro definitivní stanovení diagnózy. Při tomto vyšetření se odebere kousek střeva, který je histologicky zkoumán. U vzorků lidí, kteří trpí celiakií, se vyznačuje zvýšeným počtem infiltrujícich lymfocytů, hyperplazii krypt a částečnou někdy i úplnou atrofií střevních klků (střevo bývá vyhlazené).
Stanovení HLA
Případě nejasných nebo protichůdných výsledků sérologických testů a biopsie se u člověka zjišťuje rizikový Halotyp HLA molekul. Tento Halotyp se stanovuje taky u osob, kteří se vyhýbají biopsii (malé děti a rizikové skupiny). Větší riziko vzniku tohoto onemocnění mají příbuzný pacientů s celiakií prvního stupně (otec, syn).
Terapie
Za jedinou možnou léčbu se považuje dodržovat přísně bezlepkovou dietu. Jakmile tuto dietu nebudete dodržovat, příznaky se vrátí. Za vhodnou náhradu potravin jsou obiloviny bezlepkové. Najdeme je např: v rýží, kukuřici a v prosu.
Uvažuje se o možnosti snížení obsahů imunogennich peptidů v mouce za pomocí bakteriálních enzymů, které rozloží lepek při přípravě těsta. Nově se rozšiřuje terapie, která bude založena na několika sezeních, za účelem vypořádat se s nemocí. Tyto terapie nejsou běžné, ani lékařsky ověřeny.
Za důležité se bere, aby pacient byl pořád sledovaní kvůli deficitům některých živin (železo, zinek, vitamín B12, D, folat…).
