Článek
Jedná se o druh lesa, ve kterém převládají jehličnany. V jehličnatém lese je hraniční 70-90% podíl jehličnatých dřevin. Přirozené i umělé jehličnaté lesy mohou být smíšené nebo čistě monokulturní. Monokulturní lesy tvoří jen jediný druh stromu.
Přirozené jehličnaté dřeviny najdeme v ekosystému boreálních jehličnatých lesů. Jejich výskyt je určen klimaticky- délkou vegetačního období 1.-4. měsíce. V tomto období délka vzduchu přesahuje deset stupňů Celsia. V Česku tyto lesy najdeme hlavně v horách (1000-1400 m.n.m.). Také tyto stromy můžeme spatřit v úzkým kaňonovitým údolí a propastech s vyvinutou inverzí. Jedná se o různé typy horských smrčin, často s příměsí jeřábu, buku a případně dalších dřevin. Přirozeně se vyskytují v Karpatech a Alpách, ale můžeme je spatřit i v tropickém pásmu.
1. Boreální klima
Tajga dominuje v boreálním podnebném pásu, kde se nachází většinou na Skandinávii. Můžeme ji spatřit v Rusku, Kanadě a na Sibiři. Rozšiřují se dva druhy porostu. Tmavá tajga se rozkládá na klimaticky příznivých stanovištích. Vyskytuje se v nížinách a tvoří ji hustě zapojené porosty smrků, jedlí a borovic. Světlá tajga pokrývá hornatější oblasti s extrémními podmínkami. Vyskytují se zde rašeliniště i permofrosty a řídké porosty modřínů. Na Sibiři můžeme najít borovici lesní.
2. Mírné klima
- Evropské horské smrčiny: Přirozené klimaxové lesy nacházející se v horských oblastech mírného pásu Alpy, Karpaty a další. Mohou se také vyskytovat v úzkém kaňonovitém údolí s propastí vyvinutou inverzí vegetačních stupňů. Patří do stejné třídy jako eurosibiřská tajga. Tyto lesy jsou tvořeny smrkem ztepilým, v nižších polohách jedlí bělokorou. Jedle bělokorá přechází do smíšených smrkojedlových bučin. V podrostu najdeme brusnice, mechorosty a plavuně.
- Reliktní bory: maloplošné porosty borovice lesní na extrémních místech, jako je skála, písčina, rašeliniště nebo hadce. Odolná a nenáročná borovice lesní se dokáže udržet na skále proti silnějším dřevinám. Tyto reliktní bory spatříme v Kaledonských horách Skotska.
