Článek
KRNAP je zkratka pro Krkonošský národní park. Jedná se o chráněné území v geomorfologickým celku Krkonoš. Z velké části leží v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Nejvyšší vrchol je Sněžka.
Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963. Poslání národního parku je uchování a zlepšení životního prostředí. Ochrana a obnova samořídících funkcí přírodních systému. Jedná se o přísnou ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Musíme zachovat typický vzhled krajiny. Národní park se využívá k ekologicky únosné turistice a k rekreaci.
Od roku 2020 je rozdělen do třech zón ochrany. O měsíc později se rozdělil do čtyř zón péče. Péče nemá vliv na pohyb osob na území parku. Pohyb osob usměrňují klidová území. Máme vyhlášených osm klidových území. Po klidovém území se můžeme pohybovat jen po značených cestách.
V parku se nacházejí rašeliniště ( zapsáno do seznamu světově významných mokřadů). KRNAP a jeho polský protějšek jsou certifikovaným přeshraničním parkem. Péči o park a administrativu dělá Správa Krkonošského národního parku sídlící ve Vrchlabí.
Příroda je velmi rozmanitá. Můžeme zde najít 300 druhů obratlovců, přes 1200 druhů cévnatých rostlin a hodně výtrusných rostlin ( mechy, kapradiny, hlenky a lišejníky). Vyskytuje se zde několik endemitů. Ve vysokých polohách se vyskytují rostliny, které jsou glaciální relikty ( rostliny, které přežily poslední zalednění). Nazývají se všivec krkonošský, lomikámen sněžný, ostružiník moruška a rašeliník Lindberkuv.
Na bohaté rostlinné společenstva jsou vázány rozmanité druhy živočichů. Bezobratlý zde zastupují glaciální relikty ( slíďák ostnonohy, vrkoč severní, jepice horská, střevlík a vážky). Z ptactva zde můžeme pozorovat kosa horského, slavíka modračka tundrového, kulíka hnědého a čečetku zimní. Nejrozšířenější hlodavec je hraboš mokřadní. Endemický druh je jepice krkonošská, 2 poddruhy motýla hunatce žlutopaseho a plže vřetenovku krkonošskou.
