Článek
Kyselina mléčná vzniká především mléčným kvašením cukrů za nepřítomnosti vzduchu. V potravinách ji můžeme najít hlavně v mléce, v kyselém zelí a v sýrech.
Mimo názvu nemá s mlékem nic společného. Kyselina mléčná nevadí alergikům na kravské mléko. Sůl kyseliny mléčné se nazývá laktát.
Kyselina mléčná má hydratační, antibakteriální a protizánětlivé účinky. Tato kyselina se stala běžnou součástí kosmetiky. Pomáhá proti akné a přípravky na ošetření masné i smíšené pleti.
Kyselina mléčná vzniká při rozkladu glukózy ve svalech. Jedná se o organickou látku. Za normálních podmínek se tvoří v malém množství a pak se transportuje do jater. V játrech se mění opět na glukózu. Glukóza slouží jako hlavní zdroj energie pro pracující svaly. Při zvýšené námaze se tvoří větší množství kyseliny mléčné.
Jakmile se nestíhá odvádět ze svalů, vznikají krystalky a způsobují svalovou únavu, bolesti a křeče. Při nadměrné námaze dochází ke spalování glukózy ve svalech. Což se projevuje bolestí svalů po pohybu. Při práci i sportu je důležitý odpočinek. Při odpočinku dojde k lepšímu odplavení kyseliny mléčné z pracujících svalů a tím dojde ke snížení únavy.
Svalové únavě předejdeme, jakmile po sportu nezačneme hned odpočívat. Po sportu podpoříme krevní oběh mírným pohybem nebo masáží, která zlepšuje prokrvení svalů. Za vhodné pohybové aktivity se bere chůze, některé gymnastické cviky a rekreační plavání. U pravidelně trénujících sportovců vzniká méně kyseliny mléčné, která se rychle odbourává.
Kyselina mléčná se také vyskytuje v mase. Jedná se o přirozený meziprodukt metabolismu savců. Průmyslově se dá vyrábět z cukru, melasy, syrovátek, škrobu a synteticky.
Tato látka zvýrazňuje chuť, zesiluje účinnost antioxidantů, ovlivňuje pH, kyselost sýrů a má antimikrobiální vlastnosti. Používá se v kojenecké výživě, margarínech, bonbónech, v některých druzích chleba a nealko- nápojích. Přirozeně konzervuje kyselé zelí, okurky, jogurty, smetanu a sýry.
