Článek
Jedná se o krvácivé nebo o hemoragické horečky. Tato nemoc zabije pět až devět lidí z deseti nakažených. Nakazit se jde pouze s přímým kontaktem s nakaženým. Tato nemoc se vyskytuje v západní Africe. Poslední rozsáhlá epidemie byla zde v roce 2013. Od této doby byly objevení jen lokální ohniska. V Evropě se objevily jen izolovaný případy nákazy mezi lidmi, kteří přicestovali z ohnisek nákazy.
1. Příznaky
První příznaky připomínají chřipku. Může se jednat o horečky, zimnice, bolesti svalů, hlavy a břicha, nevolnost, zvracení, průjem a silné bolesti břicha. Přidá se pokles krevního tlaku, otoky, zmatenost a ztráta vědomí. Později se stav u nemocného podstatě zhoršuje. V této době se virus dostává do lymfatických uzlin, jater, sleziny, nadlevinek a samotná infekce poškozuje orgány i cévy. Krvácivé příznaky se objevují až naposled. Kromě krvavých teček na kůži a podkožních výronů se objevuje krvácení z ran, vpichů a sliznic, případně loupání kůže. V nejhorším případě nastane šok, metabolický rozvrat, multiorgánové selhání a smrt.
Inkubační doba trvá zhruba dva týdny. Samotná léčba neexistuje. Vakcíny se nacházejí v experimentálním režimu. Pomáhá rehydratace, podpora fungování selhávajících orgánů. Smrtelnost se uvádí mezi 50-90 procent. Také záleží o jaký jde typ virusu. Za prevenci se bere dodržování hygieny, ochranné oděvy a vyhýbání se ohniskům nákazy.
