Článek
Krevní tlak
Za krevní tlak se označuje síla, protékající krvi působící na stěny tepen. Srdce funguje jako krevní pumpa a rozhání krev po celém lidském těle. Samotná hodnota krevního tlaku se liší v různých částech krevního oběhu. Nejvyšší tlak je ve velkých arterií a směrem k periférii naopak klesá.
Za pomocí tlakoměrů se měří krevní tlak. Hodnota systolická se měří v momentě stahu srdeční svaloviny. Hodnota diastolická se provádí, když je srdeční sval mezi jednotlivými stahy uvolnění.
Výsledná hodnota tlaku se skládá ze dvou čísel. Čísla se oddělují za pomocí lomítek. Systolický tlak je vyšší číslo a nižší číslo ukazuje na tlak diastolický.
Nízký krevní tlak
O hypotenzi mluvíme v momentě, kdy jsou naměřené hodnoty menší než 100/65 mmHg. S věkem pacientů se tlak mění a podle toho bychom ho měli hodnotit.
Hypotenze způsobuje nedokrvovani a nedostatečné okysličení mozku (není život ohrožující). Problematické bývají závratě a omdlévání na místech, kde se může daná osoba zranit. Dále může dojít k poškození orgánů v důsledku špatného zásobování krví.
Nízký krevní tlak nejčastěji trápí dospívající chlapce i dívky či mladé dospělé osoby. Ohrožení mohou být vysocí a hubení lidé, jejichž oběhový systém se ještě nedokázal přizpůsobit danému vzrůstu. Nebezpečný nízký krevní tlak je u starších osob, těhotných žen a malých dětí.
Šokové stavy dělíme:
1. Hypovolenicke- způsobené nedostatkem tekutin v těle (popáleniny, dehydratace..).
2. Kardiogenni- způsobené selháním srdce jako pumpy
3. Obstrukční- způsobené ucpáním krevního řečiště
4. Distribuční- anafylaktický šok nebo septický šok
Příznaky hypotenze
1. Motání hlavy a závratě
2. Mžitky před očima
3. Nevolnost
4. Pocení
5. Silné bušení srdce
6. Hučení v uších a zhoršení zraku
7. Nedokrvovani končetin
8. Ztráta vědomí
9. Celková únava
10. Zvýšená spavost a zívání
