Článek
Tato porucha je reakcí na prožitek silného stresu. Člověk se s tímto silným stresem nedokáže vypořádat a přijmout ho jako součást svého života. Za tyto zážitky se berou různé tragické události, autonehody a ohrožení života při přepadení atd. Tato porucha se nevyvolává jen v centru dění události, může se tato nemoc vyvolat jen z pozice svědka. U osob může tato porucha nastat po určitých zážitcích, u kterých se přehodnotí správné fungování mezilidských vztahů (např: nevěra partnera).
Akutní s dlouhodobou reakcí
Po nepříjemném zážitku jde na řadu akutní reakce na stres, která odezní do řádu hodin až dní. Provází ji pocení, třes, trávicí potíže a závratě. Po tomto traumatu může nastoupit aktivita a činorodost. Jiné osoby se stávají spíše nehybné a nejsou schopný žádné reakce. Obě varianty jsou zcela běžné. Neznamenají žádnou odchylku od prožívání stresu.
O posttraumatické stresové poruše mluvíme tehdy, kdy nejpozději do šesti měsíců od události se člověku objevují varovné příznaky a trvají aspoň jeden měsíc.
Projevy a příznaky
Způsoby projevu jsou velmi individuální. Mohou se projevit potíže se spánkem i deprese.
Za charakteristické příznaky se bere zvýšené napětí, přecitlivělost, sklon k úzkosti a snadno vyprovokované agresivní jednání. Pacientům se můžou vracet některé prožité události. Pak mívají potíže se spánkem a v důsledku strachu se vyhýbají určitým místům i situacím. Někteří lidé trpí halucinacemi. Běžně se vyskytuje narušení schopnosti koncetrace.
Osoba si myslí, že je svět černobílý. Nemocní chce vlastní bezpečí, ale vidí vše jednostranně a odmítá vykonávat určité úkoly. Tyto úkoly jsou pro nemocného znakem rizika. V životě se může vzdát určitých skupin lidí, protože v představách se zmotňuje strach.
Na mnohých úrovních se poznamenává život nemocného. Cítí se vyčerpaně, se ztrátou energie nebo úzkostnými stavy, se člověk vztahuje do sebe. Postižení ztrácí zájem o své okolí, o své záliby nebo se odmítá stýkat se svými přáteli. K této poruše se většinou přidávají deprese, fobie a úzkostné poruchy.
Obecná definice příznaků
1. Časté, náhlé a zarmucující vzpomínky na události, včetně myšlenek a obrazců z dané situace
2. Opakované stresující sny z dané situace
3. Opětovné prožívání události
4. Silná emocionální nebo mentální bolest, když vidíme lidí nebo místa z dané události
5. Fyzická reakce (zimnice, třes, bušení srdce), pokud lidé nebo místa nám připomenou danou situaci
Psychoterapie a léky
Jedná se o dvě nedílné součástí léčby s posttraumatické stresové poruchy. Z léků se uplatňují antidepresiva. Hlavní terapie je vedena s pomocí psychoterapie. Během rozhovoru se zde znova otevře celá událost a bude se detailněji informace probírat. Pacient je veden k tomu, aby zvládl informace zpracovat a vzít je jako součást svého života. Emoce se nápomocne znovu prožijí a člověku se uleví od bolesti. Nemocní má v sobě zármutek nebo vztek.
U dětí s touto poruchou se pracuje trošku na jiný úrovni. Dítě nedokáže ještě přímo mluvit o tématu, ale dá se probrat v rámci kresby nebo hry. Do kreseb a her se můžou promítat jeho pocity.
Nejčastější spouštěče
1. Vojenská konfrontace
2. Přírodní katastrofy
3. Vážné nehody
4. Teroristické útoky
5. Násilné úmrtí
6. Znásilnění
7. Osobní útoky s emocionální nebo fyzickou intenzitou
8. Jiné situace vyvolávající strach, šok, hrůzu i bezmoc
