Článek
Jedná se o skupinu jednobuněčných eukaryotických organismů. Dříve se řadili podle pohyblivosti a neschopnosti fotosyntézy do říše živočichů. Tím se liší od ostatních protistu, jako jsou řasy a houby. Prvoci tvoří kolonie. Dříve tvořili podskupinu živočichů.
Klasifikace prvoků prošla v posledních letech značnému vývoji. Zástupci prvoků se dnes nacházejí ve většině přirozených eukaryotických superskupin. Superskupinu sdílejí s mnohobuněčnými organismy a řasami. Věda, která se zabývá prvoky, se jmenuje protozoologie a protistologie.
Prvoci se mohou pohybovat pasivně i aktivně. Podle způsobu pohybů se dělí do čtyř skupin:
1. Bičíkovci se pohybují za pomocí bičíku. Jejich zástupce se jmenuje např: krásnoočko.
2. Kořenonožci se pohybují za pomocí panožek. Jejich zástupce se jmenuje měňavka.
3. Nálevníci se pohybují za pomocí řas. Jejich zástupce se jmenuje trepka.
4. Výtrusovci jsou specializované parazité. Jejich zástupce se jmenuje zimnička.
Tyto organismy jsou rozšířené všude, kde je aspoň trochu vlhké prostředí. Můžeme je nalézt ve sladké i slané vodě, v půdě, na povrchu i uvnitř živočichů a rostlin. V ekologii mají význam samočištění vody, v půdách jsou součástí společenstva půdních organismů. Přežívají při nízkých i vysokých teplotách. Některé druhy žijí jen v teplých mořích a jiný potřebují jen studené polární mořské vody. Nejvhodnější teplota pro tyto organismy je rozmezí 15-25 stupňů. Většina těchto organismů hyne při teplotě 42 stupňů. Za další nebezpečí pro prvoky je ultrafialové záření. Ultrafialové záření se využívá ke sterilizaci vody.
Patogenní prvoci mohou hostitelům způsobit těžká onemocnění a často i usmrtit. Za typické představitele se považuje bičivka rybí, čepelenka kapří nebo kožovec rybí. Patogenní prvoci způsobují významné nemoci:
1. Malárie
2. Spavá nemoc
3. Chagasova nemoc
4. Měňavkovita úplavice
